Knihy
Romány pro ženy a dívky
Romány pro ženy
Vlasta Javořická
KOMPLET Studenti, láska, Čeka a smrt (deník rus...

Vlasta Javořická: KOMPLET Studenti, láska, Čeka a smrt (deník ruské studentky) + Ta druhá! - V JEDNOM SVAZKU

Vlasta Javořická, Alja Rachmanova
KOMPLET Studenti, láska, Čeka a smrt (deník ruské studentky) + Ta druhá! - V JEDNOM SVAZKU

1935 |

Obsažené svazky:

Ta druhá!, Románová příloha „Venkovana “ 1935 (95 s.)
Studenti, láska, Čeka a smrt (deník ruské studentky), Románová příloha „Venkovana “ (308 s.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	95 + 308
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	25. 8. 2026 13:16
Číslo položky:	1890238

O autorech

Vlasta Javořická

Vlasta Javořická, vlastním jménem Marie Barešová, provdaná Zezulková byla česká spisovatelka, autorka velkého počtu románů a povídek z venkova, jejichž osou jsou především milostné příběhy. Vlasta Javořická pocházela z lékařské rodiny. V jednadvaceti letech se provdala za Františka Zezulku, účetního místní továrny na masné výrobky a vychovala šest dětí . Roku 1912 se s manželem přestěhovala do Tišnova, ale po neúspěšném manželově pokusu založit si zde vlastní podnik se v roce 1916 vrátila zpět do Studené a své rodiště již opouštěla jen výjimečně. Prvotinou Vlasty Javořické byla povídka Splněná tužba, která vyšla roku 1915 v Brněnských ilustrovaných listech, poté publikovala v celé řadě katolických kalendářů a regionálních periodik, později i v celostátních listech vydávaných Československou stranou lidovou (například v deníku Lidová demokracie a brzy začala vydávat i knihy. Psala romány pro dospělé i pro mládež, veršované pohádky, povídky i rozsáhlé vesnické kroniky a v období první republiky patřila k nejoblíbenějším autorům čteným na vesnici. Příjmení svého literárního pseudonymu si zvolila podle hory Javořice, ležící přibližně pět kilometrů severovýchodně od rodné Studené, křestní jméno Vlasta znamenalo práci pro vlast. Po podepsání Mnichovské dohody napsala Javořická dopis Stalinovi, v němž se vyznala ze zklamání z toho, že Sovětský svaz Československu nepomohl: „Zvedám svůj hlas k Tobě, Staline, a volám Tě z dřímoty k výčitkám a k soudu!... A tak zrazeni všemi a opuštěni od všech, vydáni napospas nesmírné titánské přesile, jsme se museli vzdát... Veliký Staline, ukázal jsi se malým! Ze všech spojenců zůstal nám pouze jediný, starý a spravedlivý Bůh“. Zřejmě proto byla po německé okupaci její díla vydávána omezeně a od roku 1946 již vůbec ne. Po roce 1948 ji komunisté dokonce jako vesnickou bohačku při...

Více od autora

Alja Rachmanova

Alja Rachmanova , 1898 Kasli, Ruské impérium – 1991 Ettenhausen, Švýcarsko) byla ruská spisovatelka pocházející z ruské šlechtické rodiny. Byla představitelkou první vlny ruských exilových autorů kteří opoutěli Rusko po bolševickém převratu. Narodila se do rodiny lékaře v uralském městečku Kasli nedaleko Jekatěrinburgu, kde i strávila dětství a mládí a vystudovala gymnázium. Byla výraznou představitelkou první vlny ruských exilových autorů, svoji první knihu Studenti, láska, Čeka a smrt, která se později stala jedním z nejautentičtějších svědectví o rudém bolševickém teroru si začala psát v předvečer občanské války a bolševického převratu. Bolševická revoluce a následný rudý teror po roce 1917 ji přinutil i s její rodinou k útěku na Sibiř. Zde se provdala za rakouského válečného zajatce A. von Hoyera, avšak krátce po svatbě byli novomanželé donuceni opustit Sovětské Rusko. Po své emigraci publikovala i v němčině. S manželem a synem se usadili ve Vídni, počátkem třicátých let se následně odstěhovali do Salzburgu. Zde ještě před druhou světovou válkou pod pseudonymem Alja Rachmanovová vydává své deníky ve kterých popsala popravy, domovní prohlídky, chaos, vraždu carské rodiny a exodus ruské inteligence. Vycházejí ve třech svazcích: Studenti, láska, Čeka a smrt , Manželství v rudé bouřce a Mlékařka v Ottakringu, které jsou následně přeloženy do více než dvaceti jazyků. Na konci druhé světové války potkává manžele tragédie v podobě zbytečné smrti jejich jediného syna a v témže roce 1945, ve kterém je potkala tato osobní tragédie, musejí s manželem znovu prchat před postupující Rudou armádou, tentokrát do Švýcarska, které se tak stává jejich finálním domovem. Tesně po druhé světové válce vydává knihu Jurka, jednu z mnoha, která popisuje okolnosti smrti jediného dítěte manželů. Za svého života vydává ještě román Továrna na nového člověka a životopisy různý...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…