Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Antonín Hartmann
Komentář k Československému obecnému zákoníku o...

Antonín Hartmann: Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi

Antonín Hartmann, František Weyr, František Čáda, Jan Krčmář, Bohumil Baxa, Emil Svoboda, Zdeněk Neubauer, Vladimír Fajnor, Václav Hora, Karel Hermann-Otavský, Augustin Ráth, Vladimír Kubeš, Rudolf Rauscher, Karel Gerlich, Bedřich Andres, František Štajgr, Karel Schrotz, Adolf Vladimír Záturecký, K Szladits
Komentář k Československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi - díl V.

1937 | Nákladem Právnického knihkupectví a nakladatelství V. Linhart

Vyberte kus

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý až velmi dobrý, vazba u předsádky lehce prasklá, vše drží	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	1011
Jazyk:	česky
Editor:	Jaromír Sedláček, František Rouček
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Komentáře velkých zákonů československých
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 6. 2026 18:5
Číslo položky:	1784494

O autorech

Antonín Hartmann

Narozen 21. 9. 1925 v Opavě, zemřel 19. 3. 2007 v Praze. PhDr., historik umění, výtvarný kritik, redaktor a kurátor se zaměřením na moderní umění. Práce a překlady z oboru. Manžel historičky umění Ludmily Hartmannové Kybalové.

Více od autora

František Weyr

František Weyr byl český právník, právní filosof, státovědec a statistik, zakladatel tzv. normativní teorie právní. Byl také jedním ze zakladatelů brněnské právnické fakulty, jejímž byl prvním děkanem a kde byl dlouhá léta profesorem. Vykonával ale i jiné veřejné funkce, byl např. rektorem Masarykovy univerzity, předsedal také statistickému úřadu a byl poslancem Národního shromáždění. Narodil se jako syn Emila Weyra, profesora matematiky na pražské a vídeňské univerzitě a jeho manželky Marie Waniekové z Domyslova; matematikem byl i jeho děd František a také strýc Eduard, rektor pražské techniky. Vyrůstal ve Vídni se svými sourozenci Marií a Jindřichem, přičemž doma se mluvilo výhradně česky. Gymnaziální studia však zakončil roku 1899 v Praze, kam se po smrti svého otce s matkou, jež znovu vdala za ředitele pražského akademického gymnázia Jaroslava Sobičku, a sourozenci přestěhoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu, zajímal se ale i o filosofii, navštěvoval např. přednášky T. G. Masaryka. Absolvoval v roce 1904 a vrátil se do Vídně, kde působil postupně u místodržitelství, okresního hejtmanství v Mistelbachu, Ústřední statistické komise a u Ministerstva kultu a vyučování. Poté se opět přestěhoval do Prahy a pracoval v Zemské statistické kanceláři, zároveň se roku 1911 na pražské právnické fakultě habilitoval pro obor správní věda a rakouské správní právo, později i pro všeobecně srovnávací rakouskou statistiku. Jeho habilitační práce Příspěvky k teorii nucených svazků popírala doposud nezpochybnitelné rozlišování mezi právem veřejným a soukromým, což se později stalo základem pro jeho normativní teorii. Už roku 1912 ale přešel do Brna, které se stalo jeho druhým domovem. V tu dobu se také oženil s učitelkou na měšťanské škole Helenou Mekesovou. V Brně byl nejdříve mimořádným, po roce 1919 řádným profesorem právních věd na České vysoké škole technické, kde založil i vědecký seminář pro mladé absolv...

Více od autora

Komentáře ke knize