Leoš Šimánek
Kolem světa : Amerikou, Tichomořím do Asie

2003 | Nakladatelství Action-Press Agentura Fox i.e. Action Press

Podtitul: Amerikou, Tichomořím do Asie.
Chudí – ale šťasní. Jako protiklad to zní jen lidem z civilizovaného světa, ti totiž považují blahobyt za nejdůležitější měřítko štěstí. Jinak je tomu u přírodních národů. Bída a štěstí přebývají u nich často pod jednou střechou.

Na svých cestách po různých končinách sv…ěta se autor pokaždé znova převědčoval, že nejšťastnější lidé, které potkal, žijí daleko od vší civillizace. Neznají pro nás tak nepostradatelné spotřební statky, nebo o ně neusilují. A jsou šťastní, i když chudí. Jejich nenáročnost nemůže být ovšem alibi pro to, aby byli ponecháni sami sobě, když je ohrožuje hlad, nemoci nebo přírodní katastrofy. Čas nehraje při cestách Leoše Šimánka žádnou roli. Jen tak se mu totiž daří nacházet nejodlehlejší kouty na kontinentech, kde i na začátku jednadvacátého století má domorodé obyvatelstvo minimální nebo vůbec žádný kontakt s vnějším světem. Je soběstačné, žije uprostřed přírody, s ní i z ní. Šimánek byl vždy dojat otevřeností a pohostinností právě těchto lidí, počínaje Eskymáky v Kanadě, indiány v Severní a Jižní Americe, přes Polynésany a Melanésany v jižních mořích, Papuánce na Nové Guineji nebo domorodce v Irianu-Jaya, až po obyvatele odlehlých krajů evropské i asijské části ruské veleříše. Jakkoli rozdílné jsou národy a kmeny, které autor představuje slovem i obrazem, jedno mají společné: Jsou chudí, pozemský majetek skoro neznají, jsou však šťastní! Podtitul: Amerikou, Tichomořím do Asie.
Chudí – ale šťasní. Jako protiklad to zní jen lidem z civilizovaného světa, ti totiž považují blahobyt za nejdůležitější měřítko štěstí. Jinak je tomu u přír…odních národů. Bída a štěstí přebývají u nich často pod jednou střechou.

Na svých cestách po různých končinách světa se autor pokaždé znova převědčoval, že nejšťastnější lidé, které potkal, žijí daleko od vší civillizace. Neznají pro nás tak nepostradatelné spotřební statky, nebo o ně neusilují. A jsou šťastní, i když chudí. Jejich nenáročnost nemůže být ovšem alibi pro to, aby byli ponecháni sami sobě, když je ohrožuje hlad, nemoci nebo přírodní katastrofy. Čas nehraje při cestách Leoše Šimánka žádnou roli. Jen tak se mu totiž daří nacházet nejodlehlejší kouty na kontinentech, kde i na začátku jednadvacátého století má domorodé obyvatelstvo minimální nebo vůbec žádný kontakt s vnějším světem. Je soběstačné, žije uprostřed přírody, s ní i z ní. Šimánek byl vždy dojat otevřeností a pohostinností právě těchto lidí, počínaje Eskymáky v Kanadě, indiány v Severní a Jižní Americe, přes Polynésany a Melanésany v jižních mořích, Papuánce na Nové Guineji nebo domorodce v Irianu-Jaya, až po obyvatele odlehlých krajů evropské i asijské části ruské veleříše. Jakkoli rozdílné jsou národy a kmeny, které autor představuje slovem i obrazem, jedno mají společné: Jsou chudí, pozemský majetek skoro neznají, jsou však šťastní!

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	142
Jazyk:	česky
ISBN10:	8023913778
ISBN:	9788023913774
Ilustrátor:	Leoš Šimánek
Edice:	Cesty za dobrodružstvím
Vydáno v:	Nové Město nad Metují i.e. Pardubice
Vystaveno:	30. 7. 2025 14:35
Číslo položky:	1323845

O autorovi

Leoš Šimánek

Leoš Šimánek je český cestovatel a spisovatel. Narodil se v Chocni a po dokončení studia stavebního inženýrství krátce pracoval v oboru, ale brzy odešel do Německa. Přes hranice se dostal díky okopírovanému razítku. Zde získal státní občanství, stejně jako v Kanadě, kde později také žil. Zpět do Československa se vrátil až v roce 1990. Zpočátku své expedice podnikal sám, později se svou manželkou a dětmi. O svých cestách napsal řadu knih, například o cestování v Austrálii, Rusku, Aljašce, Novém Zélandu a nejčastěji Kanadě. Rovněž je autorem dobrodružného románu V zajetí polární zimy. Dále také dělal turné po Česku se svými diashow. Rovněž se věnoval horolezectví, provedl například prvovýstup na třítisícovku Mount Queen Bess. Se svými dvěma přáteli rovněž provedl prvovýstup na tehdy bezejmennou dvoutisícovku, kterou pojmenovali jako Friendship Mountain.

Více od autora