Jiřina Šiklová
Kočka, která nikdy nespí II : Jiřině Šiklové k narozeninám

2015 | Nakladatelství James H. Ottaway, Jr

Tato kniha vznikla z přání podat u příležitosti životního jubilea svědectví o životě a díle osobnosti, která se stala takřka veřejnou institucí české společnosti. Zaznamenává v mozaice výpovědi svědků jednoho života a několika písemných svědectví vzrušující životní příběh Jiřiny Šiklové a představuje jej jako pozoruhod…nou součást živých současných dějin naší epochy.
ISBN 978-80-904228-9-6 je chybné. Tato kniha vznikla z přání podat u příležitosti životního jubilea svědectví o životě a díle osobnosti, která se stala takřka veřejnou institucí české společnosti. Zaznamenává v mozaice výpovědi svědků… jednoho života a několika písemných svědectví vzrušující životní příběh Jiřiny Šiklové a představuje jej jako pozoruhodnou součást živých současných dějin naší epochy.
ISBN 978-80-904228-9-6 je chybné.

Stav

Dobrý

lehce cítit kouřem

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce cítit kouřem
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	340 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky , anglicky
ISBN10:	8026092589
ISBN:	9788026092582
Editor:	Vilém Prečan
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Kočka, která nikdy nespí
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2024 16:31
Číslo položky:	819808

O autorovi

Jiřina Šiklová

Jiřina Šiklová, rozená Heroldová je česká socioložka, publicistka, spisovatelka známá angažovaností v gender studies a politice. Mezi lety 1956 a 1969 byla členkou KSČ, kde působila v reformním křídle. Podepsala Chartu 77 a za svoji práci pro český disent byla vězněna. Pochází z rodiny lékaře a sociálního demokrata, její matka byla učitelka. Po maturitě na gymnáziu vystudovala historii a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Patřila mezi zakládající členy katedry sociologie na Filozofické fakultě UK . Disertační práci, v níž se zabývala problematikou mládeže a studentského hnutí, rozšířila ve studii o tehdejším hnutí západních rebelů . Od roku 1956 byla členkou KSČ. Angažovala se např. na podzim roku 1967 po zastavení vydávání Literárních novin, kdy přemlouvala kolegy, aby zůstali ve straně a podpořili rodící se reformu. V roce 1968 se stala funkcionářkou a vedoucí stranické skupiny na FF UK. Poté za tuto skupinu podepsala manifest Dva tisíce slov a působila v tzv. nátlakové skupině „Červení proti“. V roce 1969 ze strany vystoupila. Po propuštění z univerzity pracovala jako uklízečka, pokračovala v samostudiu a dávala konzultace studentům. Na začátku 70. let našla místo jako sociální pracovnice na geriatrickém oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, kde se podílela na výzkumu, avšak bez možnosti publikovat pod svým jménem, a kde se zapojila do disentu. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Podepsala Chartu 77. V normalizačních letech byla perzekvována a od 8. května 1981 vězněna za pašování nelegální literatury; byla obviněna z podvracení republiky ve skupině ve spojení se zahraničím. Na svobo...

Více od autora