Knihy
Beletrie
Jaromír Horáček
Kerkonošský muderlanti

Jaromír Horáček
Kerkonošský muderlanti

1958 | Krajské nakladatelství

Beletrie

Rázovité povídky ze života horského lidu v zajímavém krkonošském nářečí. Autor se věnuje hlouběji obyvatelům Krkonoš, jejich osudům a jazyku. Jiskřivý a bezprostřední humor Horáčkových povídek je vyvážen tíhou prožitku. Rázovité povídky ze života horského lidu v zajímavém krkonošském nářečí. Autor se věnuje hlouběji obyvatelům Krkonoš, jejich osudům a jazyku. Jiskřivý a bezprostřední humor Horáčkových povídek je vyvá…žen tíhou prožitku.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 29. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	259
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Anna Mytysková
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	24. 6. 2026 11:33
Číslo položky:	1810139

O autorovi

Jaromír Horáček

Jaromír Horáček byl český regionální spisovatel a vlastivědný pracovník, jehož hlavním objektem zájmu byl region západních Krkonoš okolo Jilemnice. Jaromír Horáček se narodil v rodině jilemnického obuvníka Rudolfa Horáčka a jeho manželky Emilie Kiesewettervé. Maturoval na jilemnickém reálném gymnáziu roku 1919 a následující dva roky působil jako učitel v blízkých Horních Štěpanicích, kde se zapojil do organizování místních kulturních akcí, zejména ochotnického divadla. Začátkem 20. let krátce působil na školách ve Slezsku. Brzy se však vrátil do Jilemnice a zde se opět věnoval učitelství a kulturní osvětě. V letech 1940–1942 byl vězněn gestapem, po návratu mu byla zakázána pedagogická činnost a proto se věnoval své oblíbené kulturně-osvětové činnosti v místním regionálním muzeu ; o rozšíření jilemnického muzea usiloval jako jeho jednatel již v minulosti. Vedle toho po několik let vedl kroniku města Jilemnice. Horáčkova kronika Jilemnice z let 1914–1919 vyšla knižně. Po skončení druhé světové války byl J. Horáček povolán k obnově české školy v Jablonci nad Jizerou, po roce byl jmenován ředitelem dívčí obecné školy v Jilemnici a nakonec povýšil až na úroveň okresního školského inspektora. V roce 1961 byl oceněn titulem Zasloužilý školský pracovník. V této době dokázal sesbírat několik desítek místních příhod, v krkonošském nářečí zvaných poudačky, a přetavil je do dvou knih. Pochován je na katolickém hřbitově v Jilemnici. Dne 18. srpna 1923 se v Praze–Libni oženil s Marií Boženou Fejfarovou . V době sňatku byl učitelem ve slezských Bludovicích. Jeho syn, Jaromír Horáček ml. byl pedagog, vedoucí amatérských studentských souborů, postižený v období normalizace....

Více od autora