Ilse Weber
Kdy skončí naše utrpení : dopisy (1933–1944) a básně z Terezína

2012 | Nakladatelství Academia

Knihu tvoří soubor dopisů z let 1933 až 1944, které Ilse psala své švédské přítelkyni Lilian von Löwenadler, jejíž otec působil jako švédský konzul v Hamburku a s níž si dopisovala od roku 1916 díky inzerátu v dívčím časopisu Kränzchen. První z dopisů, které se zachovaly na půdě domu v jednom anglickém městečku, v němž… Lilian žila se svým mužem, je datován 6.února 1933 ve Vítkovicích, poslední 29. září 1944 v Terezíně. Dopisy dokumentují 12 let autorčina života, během nichž se ze spokojené manželky a matky dvou chlapců Hanuše a Tomáše stala uzlíčkem nervů, toužícím po shledání se svým starším synem, kterého v obavách před sílícím antisemitismem poslala díky akci Nicholase Wintona v květnu 1939 ke své přítelkyni do Anglie, odkud se pak dostal k její matce Gertrudě do Švédska, kde šťastně přečkal celou válku, a vážně uvažujícím o sebevraždě. Terezínské období Ilse Weberové je jedinečně dokumentováno její poezií, kterou v letech 1942 až 1944 napsala a jež se díky důmyslné skrýši v ghettu dochovala a autorku přežila. Tato poezie je obdivuhodná svým optimismem a potřebou dodávat svým spolutrpitelům v bídných terezínských podmínkách sílu, naději a také trochu radosti. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala , Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde! nebo báseň Dopis mému synovi, Ovce z Lidic či Ukolébavka z transportu do Polska.
Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu zmapovala osudy celé její rodiny. Autorčiny dokumenty doplnila dalšími fakty o životě jejích rodičů, přeživšího syna Hanuše, o osudech Ilsiných bratrů i jejího manžela Willyho. Knihu tvoří soubor dopisů z let 1933 až 1944, které Ilse psala své švédské přítelkyni Lilian von Löwenadler, jejíž otec působil jako švédský konzul v Hamburku a s níž si dopisovala od roku 1916 díky i…nzerátu v dívčím časopisu Kränzchen. První z dopisů, které se zachovaly na půdě domu v jednom anglickém městečku, v němž Lilian žila se svým mužem, je datován 6.února 1933 ve Vítkovicích, poslední 29. září 1944 v Terezíně. Dopisy dokumentují 12 let autorčina života, během nichž se ze spokojené manželky a matky dvou chlapců Hanuše a Tomáše stala uzlíčkem nervů, toužícím po shledání se svým starším synem, kterého v obavách před sílícím antisemitismem poslala díky akci Nicholase Wintona v květnu 1939 ke své přítelkyni do Anglie, odkud se pak dostal k její matce Gertrudě do Švédska, kde šťastně přečkal celou válku, a vážně uvažujícím o sebevraždě. Terezínské období Ilse Weberové je jedinečně dokumentováno její poezií, kterou v letech 1942 až 1944 napsala a jež se díky důmyslné skrýši v ghettu dochovala a autorku přežila. Tato poezie je obdivuhodná svým optimismem a potřebou dodávat svým spolutrpitelům v bídných terezínských podmínkách sílu, naději a také trochu radosti. Mezi její nejznámější zhudebnělé básně patří Wiegala , Toulám se Terezínem, Buď sbohem, kamaráde! nebo báseň Dopis mému synovi, Ovce z Lidic či Ukolébavka z transportu do Polska.
Editorka německého vydání Ulrike Migdal ve svém doslovu zmapovala osudy celé její rodiny. Autorčiny dokumenty doplnila dalšími fakty o životě jejích rodičů, přeživšího syna Hanuše, o osudech Ilsiných bratrů i jejího manžela Willyho.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	377
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020020551
ISBN:	9788020020550
Překladatel:	Zlata Kufnerová
Edice:	42. svazek ed. 42. svazek ed. Paměť
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2022 12:16
Číslo položky:	339006

O autorovi

Ilse Weber

Ilse Weberová rozená Herlingerová – 6. října 1944 Auschwitz-Birkenau) byla židovská básnířka a spisovatelka knížek pro děti. Rovněž skládala písně a vyučovala hře na mandolínu. V koncentračním táboře Terezín pracovala jako dětská sestra. Dobrovolně nastoupila do transportu do Auschwitz-Birkenau, kde zahynula spolu se svým mladším synem Tomášem. Narodila se v roce 1903 ve Vítkovicích jako Ilse Herlinger. Měla pět sourozenců. Z otcova prvního manželství sestry Hertu a Bettinu - "Mutzi" a bratra Erwina . Dále měla vlastní bratry Ernsta a Oscara . Psala německy básně, pohádky a divadelní scénky pro děti. V roce 1930 se vdala za Williho Webera. Usadili se v Praze, kde spolupracovala s Československým rozhlasem. Po okupaci Československa se manželům Weberovým podařilo odeslat jejich staršího syna Hanuše přes Velkou Británii do Švédska v rámci akce Refugee Children Movement, kterou v Praze organizoval Nicholas Winton. Hanuš pak žil u matky Ilsiny přítelkyně Lilian, Gertrudy von Löwenadler ve Švédsku. Ilse, Willi a jejich mladší syn Tomáš nastoupili v únoru 1942 do koncentračního tábora Terezín. Přijeli transportem W dne 8. února 1942 . Zde Ilse pracovala jako sestra na dětské ošetřovně. Složila na 60 básní a písní . Její ukolébavka Wiegala a písně Ich wandre durch Theresienstadt nebo Und der Regen rinnt jsou svědectvím o této době. V říjnu 1944 byl její manžel povolán do transportu En do Auschwitz-Birkenau dne 4. října 1944 . Ilse se svým synem Tomášem nastoupili dobrovolně do stejného transportu a zahynuli v den příjezdu v plynové komoře spolu s dalšími terezínskými dětmi. Před odjezdem do Osvětimi ukryl Ilsin manžel Willi rukopisy a notové záznamy své ženy v kůlně v Terezíně. Po válce se mu podařilo texty znovu najít a zachránit. Díky shodě náhod se zachovaly dopisy Ilse Weberové z let 1933-1944, které psala ...

Více od autora