Robert Louis Stevenson
Katriona

1959 | Nakladatelství Práce

Román bezprostředně navazuje na "Únos" . Jeho děj se odehrává v 18. století, kdy mezi Anglií a Skotskem, hlavně jeho vysočinou, existovalo silné napětí. Ústřední postavou je Katriona , hrdá, odvážná, smělá a čestná příslušnice klanu Macgregorovců. Román bezprostředně navazuje na "Únos" . Jeho děj se odehrává v 18. století, kdy mezi Anglií a Skotskem, hlavně jeho vysočinou, existovalo silné napětí. Ústřední postavou je Katriona , hrdá, odvážná, …smělá a čestná příslušnice klanu Macgregorovců.

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	246, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	126. svazek ed. 126. svazek ed. Románové novinky, 2. svazek ed. 2. svazek ed. David Balfour
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 5. 2024 15:10
Číslo položky:	856778

O autorovi

Robert Louis Stevenson

Robert Louis Stevenson byl skotský romanopisec, básník, spisovatel cestopisů a amatérský hudební skladatel, vedoucí představitel novoromantismu v anglické literatuře. Narodil se v roce 1850 v hlavním městě Skotska Edinburghu jako Robert Lewis Balfour Stevenson. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli významní stavitelé a provozovatelé majáků. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. Jeho dědeček z matčiny strany Lewis Balfour byl profesorem etiky a pastorem. Právě v jeho domě strávil významnou část dětství. Stevenson o něm říkal, že po něm zdědil zálibu v pronášení veřejných proslovů a zároveň odpor k jejich poslouchání. Pravděpodobně po své matce Margaret Balfourové měl slabé plíce , následkem čehož trávil celé zimy v posteli, přičemž mu jeho ošetřovatelka dlouhé hodiny předčítala z Bible a životopisů starých skotských Covenanterů . Přes léto ho posílali, aby si hrál venku, kde se projevoval jako živé bezstarostné dítě. V jedenácti letech se jeho zdraví zlepšilo natolik, že ho rodiče zapsali na Edinburskou akademii, aby mohl později nastoupit na Edinburskou univerzitu a následovat tak svého otce, stavitele majáků. V této době hodně četl. Zvláště Shakespeara, Waltera Scotta, Johna Bunyana a Arabské příběhy tisíce a jedné noci. Na Edinburskou univerzitu nastoupil v sedmnácti letech, ale brzy zjistil, že nemá ani technické myšlení, ani fyzické schopnosti, aby uspěl jako inženýr. Během cesty, na kterou ho jeho otec vzal v naději, že v něm vzbudí zájem o konstrukci majáků, zjistil, že má plnou hlavu spíše podivuhodných romancí opěvujících pobřeží a ostrovy, které navštívili. Jeho přísný otec nakonec přijal jeho rozhodnutí věnovat se litera...

Více od autora