František Robert Kraus
Kat beze stínu

1984 | Nakladatelství Jazzová sekce PPSH, člen Mezinárodní jazzové federace při Hudební radě UNESCO ve spolupráci s IASPM IASPM

Strhující autentické svědectví o holocaustu v Čechách. Hrdinou je všemi opovrhovaný hrbáč Áda, který prožil dětství v nevěstinci aby se pak stal terezínským katem a kariéru zakončil jako osvětimský kápo. I přes mnohé drsné scény patří Kat beze stínu mezi klasické dílo české poválečné literatury. Strhující autentické svědectví o holocaustu v Čechách. Hrdinou je všemi opovrhovaný hrbáč Áda, který prožil dětství v nevěstinci aby se pak stal terezínským katem a kariéru zakončil jako osvětimský ká…po. I přes mnohé drsné scény patří Kat beze stínu mezi klasické dílo české poválečné literatury.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

jinak v pořádku

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, jinak v pořádku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	159
Jazyk:	česky
Edice:	23. svazek ed. 23. svazek ed. Jazzpetit, 3150683. svazek ed. 3150683. svazek ed. Jazz
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2024 9:48
Číslo položky:	853413

O autorovi

František Robert Kraus

František Robert Kraus, hebrejským jménem גדעון בן יצחק קראוס Gideon ben Jicchak , byl československý spisovatel a novinář, člen protinacistického odboje a přeživší holokaust. Patřil do tzv. Pražského kruhu spisovatelů. Působil v ČTK, Prager Tagblatt, Prager Presse, Tribuně, v Českém rozhlase zakládal krátkovlnné vysílání a byl prvorepublikovým zahraničním zpravodajem v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Během holokaustu byl vězněn v terezínském ghettu, přežil koncentrační tábory Auschwitz, Gleiwitz a Blechhammer a podařilo se mu uprchnout z pochodu smrti. Jeho knížka Plyn, plyn…, pak oheň, vydaná v září 1945 byla jedním ze zcela prvních literárně zpracovaných svědectví o holocaustu nejen v Československu, ale na světě vůbec. Z politických a antisemitských pohnutek komunistického režimu byla Krausova díla až do roku 1989 zakazována a cenzurována. Ačkoliv jeden z jeho žáků, Arnošt Lustig, jej považoval za spisovatele světového významu a přirovnával jeho tvorbu k Jacku Londonovi, E. E. Kischovi či Primo Levimu, a jeho dílo vyučoval na zahraničních univerzitách, zůstává zatím osobnost a dílo F. R. Krause u nás i ve světě na okraji zájmu. Po válce byl aktivním členem pražské židovské obce, jako spisovatel pravidelně přispíval každý měsíc do Věstníku ŽNO. Byl také jedním z prvních, kdo se aktivně podílel na obnovení minjanu Staronové synagogy okamžitě po osvobození v květnu 1945. Narodil se v pražském Josefově v česko-židovské rodině krejčovského mistra a majitele módního salónu, Roberta Krause a ženy v domácnosti, Matyldy Krausové, rozené Kollmannové. Jeho strýcem byl doktor Mořic Bloch , tiskový poradce jak císaře Františka Josefa I., tak i později T. G. Masaryka, autor slavného manifestu Mým národům. Doma a s kamarády se mluvilo česky, ale ve škole německy, takže Kraus byl zcela bilingvní. O svém dětství kdysi napsal, že je prožil na asanačních pláckách a zbořeništích Židovského mě...

Více od autora