Miloslav Nevrlý
Karpatské hry

2006 | Nakladatelství Vestri

Kniha je autorovým svědectvím o Karpatech. Popisuje 35 pohoří, jejich přírodní krásy, tamní domorodce. Píše subjektivně, popisuje, co zde zažíval, jak se cítil, co bylo nejpůsobivější. Tímto způsobem se na čtenáře přenáší autorovo nadšení pro tento kraj. Čtenáře oslovuje „bratříčku“ a vystupuje zde jako skautský rádce,… či kmenový vypravěč navrátivší se z dalekých cest. Mluví k tichému dítěti, které hltá každé slova a chce také navštívit ty kraje, čtenář vnímá každé slovo a sní. Je tam v horách a cítí mateřídoušku, třese se zimou u chladných bystřin a vychutnává si výtečný kousek brambory, kterým ho podaroval starý bača.
Mimo kapitol s názvy pohoří, která popisují, je zde i první bratrské slovo, poslední bratrské slovo a 13 kapitol jiného rázu, jmenují se hry. Jsou uvedeny citátem a nachází se vždy jedna po dvou či třech popisech hor. Jsou to rady, úvahy, doporučení. Například první „Hra na poutníka s lehkým srdcem“ je o způsobech cestování a trávení dovolené, o množství nutných věcí k cestování, o lehkosti a hlavně o svobodě. Další hry jsou například na diamantové zdraví, na hvězdný širák, na hlad, na vlčí dech a gazelí nohy, na pocestnou radost. Na první pohled jsou tyto hry radami, jak cestovat. Po jejich přečtení ovšem čtenář uvažuje rozsáhleji, o přírodě, o potřebách jedince, o svobodě, o štěstí. Kniha je autorovým svědectvím o Karpatech. Popisuje 35 pohoří, jejich přírodní krásy, tamní domorodce. Píše subjektivně, popisuje, co zde zažíval, jak se cítil, co bylo nejpůsobivější. Tímto způsobem …se na čtenáře přenáší autorovo nadšení pro tento kraj. Čtenáře oslovuje „bratříčku“ a vystupuje zde jako skautský rádce, či kmenový vypravěč navrátivší se z dalekých cest. Mluví k tichému dítěti, které hltá každé slova a chce také navštívit ty kraje, čtenář vnímá každé slovo a sní. Je tam v horách a cítí mateřídoušku, třese se zimou u chladných bystřin a vychutnává si výtečný kousek brambory, kterým ho podaroval starý bača.
Mimo kapitol s názvy pohoří, která popisují, je zde i první bratrské slovo, poslední bratrské slovo a 13 kapitol jiného rázu, jmenují se hry. Jsou uvedeny citátem a nachází se vždy jedna po dvou či třech popisech hor. Jsou to rady, úvahy, doporučení. Například první „Hra na poutníka s lehkým srdcem“ je o způsobech cestování a trávení dovolené, o množství nutných věcí k cestování, o lehkosti a hlavně o svobodě. Další hry jsou například na diamantové zdraví, na hvězdný širák, na hlad, na vlčí dech a gazelí nohy, na pocestnou radost. Na první pohled jsou tyto hry radami, jak cestovat. Po jejich přečtení ovšem čtenář uvažuje rozsáhleji, o přírodě, o potřebách jedince, o svobodě, o štěstí.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090302955
ISBN:	9788090302952
Ilustrátor:	Siegfried Weiss, Miloslav Kalík, Věra Koutecká, Otto Hauck
Vydání:	Vydání sedmé, Ve Vestri první
Vydáno v:	Liberec
Vystaveno:	20. 7. 2026 16:8
Číslo položky:	1840519

O autorovi

Miloslav Nevrlý

Miloslav Nevrlý je český zoolog, publicista, spisovatel, cestovatel, turista a skaut. Narodil se v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium a přírodovědeckou fakultu University Karlovy . Ještě před promocí získal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do odchodu do důchodu v roce 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Svůj zájem věnoval zejména Jizerským horám. Profesně se zabýval nejen např. studiem tamní zvířeny netopýrů, ale i obecnou historií tohoto pohoří, o kterém napsal řadu větších i menších prací. Z nich nejznámější je Kniha o Jizerských horách, za kterou obdržel v roce 1976 výroční nakladatelskou cenu. Zatím poslední čtvrté vydání této knihy je z roku 2007 a tato kniha je považována za bibli tzv. „pomníčkářů“ – lidí, kteří bloudí po Jizerských horách a hledají velké množství pomníčků ukrytých v kopcích. Zároveň dlouhé roky vykonával dobrovolnou funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Jako terénní pracovník se stal autorem i mnoha turistických publikací a map. Jako hlavní autor se rozhodující měrou podílel na koncepci a tvorbě Turistického průvodce Jizerskými horami. Jeho bibliografie obsahuje mj. i stovky novinových článků. V novinářské anketě Osobnost Liberecka získal v roce 2003 hlasováním veřejnosti druhé místo. Je od roku 1961 ženatý, má tři děti a jedenáct vnuků. Skautem se stal po válce v roce 1946, po roce 1968 pomáhal vést v Liberci Miloši Zapletalovi 2. skautský oddíl. V letech 1970–1989 jako činovník Turistického oddílu mládeže TJ Dynamo se věnoval mládeži staršího skautského věku a vedl oddíl starších známý jako "SPERHO" což je zkratka ze slov "Společnost pro exploataci rumunských horských oblastí". Oddíl Sperho vyrážel pod jeho vedením na každoroční legendární puťáky do Rumuns...

Více od autora