Hodnocení knihy

Karel IV : královské sňatky : čtyři ženy otce vlasti

František Kavka

XYZ | 2016

Kategorie:

Historie 9715x

Evropská historie 1297x

Štítky:

Dostupnost:	Vyprodáno
Vazba:	Pevná
Počet stran:	205
Jazyky:	česky
Vydání:	1. vydání
ISBN:	9788075053541
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	čt 30. listopadu 2023 13:28
Číslo položky:	704141

Popis
Komentáře

Úvodní kapitola seznamuje čtenáře se základními principy uzavírání manželství podle církevního práva ve 14. století. Děti panovníků směly být právně zasnubovány již ve svých sedmi letech, neoficielně však bývaly třeba již po narození. Princezny se stávaly plnoletými, a tudíž právně schopnými přijmou svátost manželství, ve věku dvanácti let, kdežto princové až ve čtrnácti. Katolická církev bděla nad tím, aby nedocházelo k incestům, a papež uděloval dispenz jen ve III. a IV. příbuzenském stupni. I když jsou další kapitoly nazvány jmény českých královen, které byly postupně manželkami Karla IV., dovídáme se o jejich životě málo, protože v dobových písemných pramenech není o nich mnoho zmínek. Místo toho autor líčí Karlovo dynastické kalkulování se sňatky a s nimi souvisejícími věny a obvěněními (opak věna) politické, územní a finanční povahy. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem, jehož hesla poněkud usnaňují čtenářovu orientaci v množstvích vladařských jmen a jejich titulů.

Komentáře ke knize

František Kavka 9x

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.