Jan Mukařovský
Kapitoly z české poetiky

1948 | Nakladatelství Svoboda

Základní, téměř 200 stránková estetická studie strukturalistická Máchův Máj z r. 1928 a 3 studie z let 1936 až 1938: Příspěvek k dnešní problematice bás. zjevu Máchova, Dílo K.H.M. jako torso a tajemství, Genetika smyslu v Máchově poesii. - Připojen soupis věd. prací Mukařovského do r. 1948. Základní, téměř 200 stránková estetická studie strukturalistická Máchův Máj z r. 1928 a 3 studie z let 1936 až 1938: Příspěvek k dnešní problematice bás. zjevu Máchova, Dílo K.H.M. jako torso a tajems…tví, Genetika smyslu v Máchově poesii. - Připojen soupis věd. prací Mukařovského do r. 1948.

Součástí souboru:

Kapitoly z české poetiky 1948 (3 sv, 2. vyd.)

Stav

Dobrý

lehké oděrky, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	volná brož
Počet stran:	325; 349
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň
Vydání:	Vyd. 2., dopl., ve Svobodě 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2021 13:0
Číslo položky:	163178

O autorovi

Jan Mukařovský

Jan Mukařovský byl český estetik a literární teoretik, čelný představitel českého strukturalismu a Pražského lingvistického kroužku, akademik ČSAV. Po maturitě studoval lingvistiku na pražské univerzitě, kde studium úspěšně zakončil roku 1915 . Poté až do roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Plzni. Od roku 1925 vyučoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze. V roce 1926 spoluzakládal Pražský lingvistický kroužek, kde se brzy stal jednou z vůdčích postav. Roku 1929 se habilitoval jako docent estetiky na Karlově univerzitě. V letech 1931–1937 působil na Komenského univerzitě v Bratislavě, kde byl v roce 1934 jmenován profesorem. Řádným profesorem Univerzity Karlovy se stal v roce 1948. Po 2. světové válce se politicky angažoval ve prospěch KSČ a zřekl se svých dřívějších strukturalistických „pochybení“, což mu umožnilo, aby se v roce 1948 stal rektorem Univerzity Karlovy a zůstal jím až do roku 1954. Toto období je spojeno s vypovězením řady kvalitních pedagogů, na němž měl Mukařovský také svůj podíl. Dne 25. února 1948 podepsal výzvu prokomunistické inteligence Kupředu, zpátky ni krok podporující komunistický převrat. V letech 1951 – 1962 byl ředitelem Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. Od roku 1948 až do své smrti působil v mírovém hnutí, byl členem byra Světové rady míru a předsedou Československého výboru obránců míru. Napsal desítky článků, ale nikdy své myšlenky neshrnul do souborného díla. Mezi jeho nejvlivnější práce patří například studie „Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty“. Zprvu ho ovlivnil ruský formalismus, později se inspiroval sémiotikou a fenomenologií. Zabýval se problémy obecné estetiky, a to hlavně vztahem estetična k ostatním oblastem, povahou estetické funkce a hodnoty, estetických norem a významem estetična pro společnost. Rovněž se věnoval charakteru uměleckých děl, které chápe jako autonomní znak, strukturu...

Více od autora