Vlasta Štáflová
Kamzíček

1935 | Nakladatelství Vojtěch Šeba

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

kousek obálky u hřbetu chybí

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý kousek obálky u hřbetu chybí	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 99 Kč
Stav Mírně opotřebená zašlá obálka, neautorský podpis	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč
Stav Dobrý opotřebená obálka, popsaný/pokreslený titulní list	Skladem pro e-shop	79 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, kousek obálky u hřbetu chybí
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	154
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Otakar Štáfl
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 10. 2025 9:53
Číslo položky:	1407119

O autorovi

Vlasta Štáflová

Vlasta Štáflová, rozená Košková , byla česká spisovatelka pohádek a dívčích románů, publicistka, horolezkyně a manželka Otakara Štáfla. S manželem jezdili často na horské túry do Vysokých Tater, kde její manžel namaloval mnoho obrazů a ona sama se věnovala horolezeckým výstupům v tatranských stěnách. Byla členkou slovenského horolezeckého spolku JAMES. Na Hrubé Skále lezla za druhé světové války s Joskou Smítkou. Od 1. dubna 1929 byli manželé Štáflovi nájemci chaty u Popradského plesa. Iniciovali vznik Symbolického cintorína u Popradského plesa pod západní stěnou Ostrvy, kde mají také od roku 1947 pamětní tabuli. Oba zahynuli 14. února 1945, kdy byl ateliér v Mánesově ulici 20 na Vinohradech při leteckém útoku spojeneckých letadel zasažen bombou. Je po ní pojmenována Vlastina stěna v lezecké oblasti Srbsko u Berouna a Věž Vlasty Štáflové v Příhrazských skalách v Českém ráji. Několik desetiletí se také udržel název skalní jehly Věž Vlasty ve Vysokých Tatrách, ale poté se autoři průvodců vrátili k pojmenování Ihla v Patrii. Pamětní deska manželům Štáflovým je také na domě čp. 20 v Mánesově ulici . Vlasta byla pohřbená na Olšanských hřbitovech, Otakar v rodinném hrobě v Havlíčkově Brodě. Nejvýznamnějším výstupem jejího života je cesta Štáflovka na Volí věž ve Vysokých Tatrách, kterou vylezla s Karlem Čabelkou a Ladislavem Šabatou 9. července 1935. Cesta je dodnes jedna z nejoblíbenějších v celém pohoří. Na pískovcích vylezla jako nejtěžší prvovýstup cestu Východní spára na Strubichovu věž v Hruboskalském skalním městě spolu s Vladimírem Procházkou starším 10. května 1940.

Více od autora