Knihy
Umění a architektura
Film
Jiří Taufer
Kamerou, tužkou i perem

Jiří Taufer, Sergej Michajlovič Èjzenštejn
Kamerou, tužkou i perem

1961 | Nakladatelství Orbis

Stati a úvahy sovětského filmového režiséra a teoretika, doplněné v tomto vydání obsáhlou studií "vertikální montáž", osvětlují nejen zajímavé problémy a teoretické otázky filmu, ale zaznamenávají i osobní dojmy, postřehy, vzpomínky a zkušenosti. Rovněž i úvodní studie o životě a díle S. M. Ejzenštejna je rozšířena o n…ové odstavce. Stati a úvahy sovětského filmového režiséra a teoretika, doplněné v tomto vydání obsáhlou studií "vertikální montáž", osvětlují nejen zajímavé problémy a teoretické otázky filmu, ale zaznamenávají i o…sobní dojmy, postřehy, vzpomínky a zkušenosti. Rovněž i úvodní studie o životě a díle S. M. Ejzenštejna je rozšířena o nové odstavce.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý lehce opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	~~459 Kč~~ 239 Kč
Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem pro e-shop	~~439 Kč~~ 239 Kč
Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~349 Kč~~ 179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	477 , 56 nečíslovaných obrazových příloh, 2 nečíslované složené listy obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Filmové publikace
Vydání:	Druhé rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2024 10:39
Číslo položky:	1068803

O autorech

Jiří Taufer

Jiří Taufer byl český básník, překladatel a politický pracovník. Byl synem moravského básníka a prozaika Františka Taufera a bratrem rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. . Během třicátých let byl vězněn za vydávání tiskoviny Proletářská rovnost a Antifašista. V roce 1939 emigroval přes Polsko do SSSR, kde působil v Československém rozhlase v Moskvě. Od roku 1951 členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. V roce 1952 člen tiskové komise pro proces s Rudolfem Slánským. 1954–1956 náměstek ministra kultury. 1956–1966 spisovatel a překladatel z povolání. 1966–1971 velvyslanecký rada v Moskvě, 1972–1982 člen předsednictva Svazu českých spisovatelů. Vedl redakční radu Literárního měsíčníku a v roce 1982 redakci Kmene. Mimo vlastní literární a politickou činnost byl Taufer velmi uznávaným překladatelem z ruštiny , výjimečně i z jiných jazyků, například z ázerbájdžánštiny. V některé literatuře je tradováno písemně nepodložené tvrzení, že roku 1949 udal Jaroslava Seiferta poté, co ve vinárně u stolu zaslechl Seifertův hanlivý výrok o sovětských básnících: „Raději vidím francouzského básníka zvracet, než sovětského skládat verše." U tohoto incidentu však bylo přítomno několik dalších osob . Podle jiných zdrojů Jiří Taufer Seiferta neudal, neboť se sám později stavěl proti jeho vyloučení ze svazu spisovatelů.

Více od autora

Sergej Michajlovič Èjzenštejn

Sergej Michajlovič Ejzenštejn byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog. Jeho nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin , který je odborníky řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie. Narodil se 2.2.1898 v Rize do zámožné rodiny, otec byl městský architekt a matka pocházela z kupecké petrohradské rodiny. Studoval na reálném gymnáziu a měl také mnoho jiných zálib: hrál na klavír, maloval, jezdil na koni, fotografoval. Byl vášnivým čtenářem a učil se tři cizí jazyky-angličtinu, němčinu a francouzštinu. V osmi letech s rodiči cestoval do Paříže, kde poprvé navštívil filmové představení. Rodiče se rozvedli v r. 1909 a on zůstal v Rize s otcem, matka se přestěhovala do Petrohradu, kde ji o prázdninách navštěvoval. Gymnázium ukončil v r. 1915 a začal studovat na Vysoké škole civilního inženýrství v Petrohradě. Lákal ho kulturní život Petrohradu, především však divadlo a Mejercholdovy inscenace . V únoru 1917 se zapojil do oddílu milicí, který byl organizován při škole. V květnu byl odveden do armády, kde se z něho stal posluchač Školy praporčíků technických vojsk. Hodně kreslil – karikatury aktuálních událostí, skici k fiktivním divadelním představením. V r. 1918 byla škola zrušena a Ejzenštejn, který sympatizoval s říjnovou revolucí, vstoupil do Rudé armády. Jako stavební technik cestoval s vojenským vlakem po různých místech severozápadního Ruska, ve volných chvílích hodně četl a rozšiřoval své znalosti filozofie, dějin umění a hlavně divadla. Psal si podrobný deník o svých cestách, zapisoval myšlenky o umění a divadle. V letech 1912-20 pracoval jako výtvarník v divadelních souborech Rudé armády. Koncem září 1920 odjel do Moskvy studovat japonštinu na Akademii generálního štábu. Hlavním motivem pro toto rozhodnutí byl obdiv k japonskému divadlu Kabuki a snaha prostřednictvím znalosti písma a ja...

Více od autora