Již od pradávných dob zajímalo člověka nerostné bohatství Země. Tento zájem nebyl však vždy stejný. Lovce jeskynních medvědů a lovce mamutů zajímaly pazourky, rohovce a jiné kameny, z nichž si mohl vyrobit dobrou zbraň nebo potřebný nástroj. Pozdější člověk měl zájem o rudy, neboli kovy, z nich vyrobené, usnadnily mu nejen práci, ale poskytly mu i prostředky na dobývání světa: zbraně a peníze. V minulém století bylo to i uhlí, které přivábilo zájem lidstva, a dnes se k těmto surovinám přidružila i nafta. K. této elitě nerostných surovin přistupuje však řada méně honosných nerostných surovin, které však pro náš denní život a pro náš průmysl mají stejný význam jako ty prvé. Patří k nim třeba všední i okrasné kameny, vápence na cement a vápno, sklářské a stavební písky, keramické jíly, lehké zeminy, dinasové křemence a mnohé jiné suroviny, nezbytné pro průmysl sklářský, keramický, chemický i stavební. Národohospodářský význam těchto surovin neustále vzrůstá. A co je důležité: lidé i dnes beznadějně hledají zlato, uhlí a naftu a přitom klopýtají přes bohatství, které nevidí, protože se netřpytí. Je proto velikou zásluhou autora, vynikajícího praktického geologa a petrografa, že upozorňuje na tyto stavební a průmyslové kameny a zeminy, že hovoří o jejich národohospodářském významu a důležitosti. Lze s ním jen souhlasit, tvrdí-li, že právě tyto suroviny mohou přinést mnohému kraji daleko větší užitek než stará sláva zmírajících dolů.

Dr Josef Vachtl je rakovnickým rodákem (1. VI. 19071. Po absolvování starobylé Wintrovy reálky studoval přírodní vědy na Karlově universitě v Praze. Domníval se v mládí, že bude botanikem, ale nakonec se zhlédl v geologii a petrografii. Byl asistentem geologických ústavů Karlovy university a Čes. vys. učení technického v Praze. Dnes je státním geologem a referentem pro užitkové kameny a zeminy ve Stát. geolog, ústavu ČSR v Praze. Těmto nerostným surovinám, jejich výskytům, výzkumu a zkoušení, těžbě a technologii věnuje svůj hlavní odborný zájem. Tvrdí, že dobrý stavební kámen je nad zlato. Má toho času dvě přání: aby nalezl dost trpělivých čtenářů a čas k napsání dalších kapitol o kamenech a zeminách.

Kniha,, Kameny a zeminy ve službách člověka" vznikla v pohnutém roce 1945. Reflex dějů tohoto roku dopadl i na řádky některých kapitol knihy. Bezprostředním popudem k napsání knihy byly výzkumy, jež prováděl autor v posledních letech, ať to byl výzkum jílů, písků pro slévárenství, dolomitů pro ocelárny nebo Českých stavebních žul. Autor mluví o nerostných surovinách s hlediska přírodovědce, i když věnuje zvláštní zřetel jejich použitelnosti a zpracování. Isme státem s velkým přírodním bohatstvím, řada průmyslových odvětví je založena na nerostné základně našich zemí. Proto je nutné, abychom byli poučeni nejen o vzniku a složení, ale také o hospodářské užitečnosti nerostných hmot. A je třeba vědět jak je namáhavé, ale i záslužné měnit takový tvrdý kámen, jako je na příklad žula, v denní chléb.