Jaroslav Seifert
Kamenný most

2012 | Nakladatelství Vyšehrad

Jaroslav Seifert napsal tuto útlou sbírku ještě v období nacistické okupace a jeho snahou bylo zpracovat témata, která by posílila a upevnila společenské vědomí českého národa. Příležitost k naplnění tohoto cíle často hledal v krajinných motivech, v zobrazení pražských i přírodních scenérií či v kulturních a duchovních… tradicích. Tak je tomu i ve sbírce "Kamenný most", obsahující pět romanticky laděných básní, zasazených většinou do jarního koloritu pražských zákoutí. Seifert napsal tyto verše precizně propracovanou, až cizelérskou rýmovou konstrukcí, kterou navíc obdařil vznosnou melodickou linkou. Hold svému rodnému a milovanému městu vzdává Seifert hned v úvodních verších "Pod kvetoucími stromy", v nichž vedle jeho malebných míst zachycuje i probouzející se krásu mladých dívek. Následuje titulní báseň, která je alegorickým zamyšlením nad časem a dějinami, jež prošly po Karlově mostě. Ve třech závěrečných textech se pak Seifert nechává inspirovat nejen dalšími architektonickými skvosty, mezi něž patří staroměstsky orloj a loretánský poutní kostel, ale i vzpomínkou na mariánské slavnosti. Jaroslav Seifert napsal tuto útlou sbírku ještě v období nacistické okupace a jeho snahou bylo zpracovat témata, která by posílila a upevnila společenské vědomí českého národa. Příležitost k naplnění …tohoto cíle často hledal v krajinných motivech, v zobrazení pražských i přírodních scenérií či v kulturních a duchovních tradicích. Tak je tomu i ve sbírce "Kamenný most", obsahující pět romanticky laděných básní, zasazených většinou do jarního koloritu pražských zákoutí. Seifert napsal tyto verše precizně propracovanou, až cizelérskou rýmovou konstrukcí, kterou navíc obdařil vznosnou melodickou linkou. Hold svému rodnému a milovanému městu vzdává Seifert hned v úvodních verších "Pod kvetoucími stromy", v nichž vedle jeho malebných míst zachycuje i probouzející se krásu mladých dívek. Následuje titulní báseň, která je alegorickým zamyšlením nad časem a dějinami, jež prošly po Karlově mostě. Ve třech závěrečných textech se pak Seifert nechává inspirovat nejen dalšími architektonickými skvosty, mezi něž patří staroměstsky orloj a loretánský poutní kostel, ale i vzpomínkou na mariánské slavnosti.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	61
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074292908
ISBN:	9788074292903
Edice:	36. svazek ed. 36. svazek ed. Verše
Vydání:	Vyd. ve Vyšehradu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 4. 2026 14:11
Číslo položky:	1697455

O autorovi

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora