Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim
Kabala : pojednání o židovské mystice

1990 | Nakladatelství Trigon

Reprint knihy, která vyšla v roce 1922. Předmluva rabína smíchovské obce židovské dr. S. Arje, zabývající se chasidismem a tradicí Kabaly. Hebrejské slovo kabala znamená podání . Jako ústní podání, jež předává se od úst k ústům a přechází z otce na syna, popisuje kabalu rabi Maimonides ve svém úvodu k Mišně. Praví, žeM…ojžíš přijal od Hospodina mimo desky psaného zákona též nepsaný, ústní jeho výklad, jejž předal svému bratrovi Aaronu, jeho synům Eleazarovi a Ithamarovi a sedmdesáti starším israelským. Tak povstal mino psaný zákon též ústní zákon . Kabalu nutno opravdu studovat, usilovně studovat podle starého rosikruciánského hesla: Čti, opět čti, modli se a pracuj. Lze-li mluviti v některém vědním oboru okultismu o namáhavé a dlouho trvající práci, spojené se studiem velikého množství pomocných knih, kdy je nutno povznášet mysl modlitbou a otevírat brány intuice zevním i vnitřním klidem konteplativního života, pak jest to snad jedině kabala. Reprint knihy, která vyšla v roce 1922. Předmluva rabína smíchovské obce židovské dr. S. Arje, zabývající se chasidismem a tradicí Kabaly. Hebrejské slovo kabala znamená podání . Jako ústní podání, je…ž předává se od úst k ústům a přechází z otce na syna, popisuje kabalu rabi Maimonides ve svém úvodu k Mišně. Praví, žeMojžíš přijal od Hospodina mimo desky psaného zákona též nepsaný, ústní jeho výklad, jejž předal svému bratrovi Aaronu, jeho synům Eleazarovi a Ithamarovi a sedmdesáti starším israelským. Tak povstal mino psaný zákon též ústní zákon . Kabalu nutno opravdu studovat, usilovně studovat podle starého rosikruciánského hesla: Čti, opět čti, modli se a pracuj. Lze-li mluviti v některém vědním oboru okultismu o namáhavé a dlouho trvající práci, spojené se studiem velikého množství pomocných knih, kdy je nutno povznášet mysl modlitbou a otevírat brány intuice zevním i vnitřním klidem konteplativního života, pak jest to snad jedině kabala.

Stav

Dobrý

odřený hřbet, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, odřený hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	120 s., [17] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090007724
ISBN:	9788090007727
Překladatel:	Viktor O. J Seifert
Edice:	Ametyst
Vydání:	1.. zmenšený přetisk prvního vyd. z r.1922 vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 8. 2023 15:46
Číslo položky:	622301

O autorovi

Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim

Heinrich Cornelius Agrippa von Nettesheim byl německý humanistický učenec, křesťanský teosof, okultista, právník a lékař. V dobrodružném životě se ucházel o přízeň různých dvorů a univerzit, působil jako městský lékař a právník, sloužil ve vojsku, všude se ale dostal brzy do sporů a musel odejít. Prošel tak celou západní Evropu, stýkal se se slavnými humanisty a byl třikrát ženat. Plné rozporů je i jeho dílo, v němž jednak shromáždil látku z nejrůznějších magických spisů a snažil se je obhájit jako užitečnou vědu, napsal však také ostrou kritiku všeho vědění včetně svého vlastního. Byl reálnou inspirací pro Goethova Fausta. Hlavním pramenem pro Agrippův životopis je jeho korespondence z let 1507-1535, která však není historicky příliš spolehlivá. Na univerzitě v Kolíně studoval latinu, teologii, hermetismus, magii, lékařství, římské právo, mechaniku, optiku a geometrii. Roku 1500 získal titul bakaláře a o dva roky později titul licenciáta svobodných umění. V letech 1502-1507 žil a studoval v Paříži, kde se spřátelil s řadou významných humanistů, roku 1509 přednášel na univerzitě v Burgundském Dole o kabalistické knize Johanna Reuchlina. V roce 1510 byl v Anglii, snad ve službách císaře Maxmiliána I., a navštěvoval teologické přednášky Johna Coleta. V letech 1511-1518 žil v různých městech v Itálii, přednášel v Turíně a v Pavii, kde se poprvé oženil. Markýzovi z Montferrat věnoval dva spisky, Dialog o člověku a O trojím důvodu pro poznávání Boha, ale u dvora se neuchytil. Měl však příležitost stýkat se s podobně smýšlejícími humanisty a prohloubil své znalosti kabaly a hermetismu, zejména četbou spisů a překladů Pica della Mirandoly. Studoval také u u židovských kabalistů. V Itálii začal psát své nejznámější dílo De occulta philosophia , v němž se snažil rehabilitovat magii v křesťanství. Tvrdil, že magie není dílem ďábla, nýbrž že se jedná o vědu, kter...

Více od autora