Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Zdeněk Nejedlý
K procesu s protistátním spikleneckým centrem

Zdeněk Nejedlý
K procesu s protistátním spikleneckým centrem : Čtyři projevy v Československém rozhlase

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

Projevy z listopadu a prosince 1952 pojednávají o procesu s protistátním centrem jako srážce dvou světů, reprezentovaných dvěma třídami, jako podlém třídním nástupu západních kapitalistů, ukazují, jak se odhalením spiklenců cítí postižen kapitalistický svět ve svých špičkách i ve svých plánech na odtržení Československ…a od tábora míru. Proti pomluvám, jako by proces byl projevem rasového pronásledování židů, je vysvětlen zásadní rozdíl mezi antisemitismem a antisionismem jako obranou proti rejdům agentury amerického imperialismu. V dalším jsou vyvráceny různé klevety o průběhu procesu a zdůrazněn velký význam odhalení spiklenců pro posílení jednoty KSČ, jak o tom podala důkaz celostátní konference strany v prosinci 1952. Projevy z listopadu a prosince 1952 pojednávají o procesu s protistátním centrem jako srážce dvou světů, reprezentovaných dvěma třídami, jako podlém třídním nástupu západních kapitalistů, ukazují, jak… se odhalením spiklenců cítí postižen kapitalistický svět ve svých špičkách i ve svých plánech na odtržení Československa od tábora míru. Proti pomluvám, jako by proces byl projevem rasového pronásledování židů, je vysvětlen zásadní rozdíl mezi antisemitismem a antisionismem jako obranou proti rejdům agentury amerického imperialismu. V dalším jsou vyvráceny různé klevety o průběhu procesu a zdůrazněn velký význam odhalení spiklenců pro posílení jednoty KSČ, jak o tom podala důkaz celostátní konference strany v prosinci 1952.

Stav

Dobrý

razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	sešit
Počet stran:	30
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovnička Varu
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2025 11:57
Číslo položky:	1386821

O autorovi

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora