Zdeněk Nejedlý, Aleksandr Aleksandrovič Fadejev
Jan Kollár : tři projevy

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Proneseno na večeru Slovanského výboru v Moskvě na paměť 150. výročí narození Jana Kollára 29. července 1943 a 3. února 1952 v Čs. rozhlasu k 100. výročí smrti Jana Kollára. Fadějevův projev přeložen z ruštiny.
1. projev hodnotí Kollára jako prvního uvědomělého Slovana nové doby, jako učitele všech slovan. národů a… zmiňuje se o jeho ohlasu ve Slovanstvu. - 2. projev cení Kollára jako pěvce svobody slovanských národů, jako zakladatele nového českého básnictví. - 3. projev zkoumá, jak přisluhovači "vyšší moderní kultury" pomáhali buržoasii špinit české buditele a znehodnocovat vše, co se na nich buržoasii nelíbilo a co se jí ze snah obrození nehodilo. Chladným penězoměncům se tak podařilo pohřbít Kollára revolucionáře, že "z něho zůstal jen naivní vlastenec pracně kující své hexametry a sonety". Proneseno na večeru Slovanského výboru v Moskvě na paměť 150. výročí narození Jana Kollára 29. července 1943 a 3. února 1952 v Čs. rozhlasu k 100. výročí smrti Jana Kollára. Fadějevův projev přeložen …z ruštiny.
1. projev hodnotí Kollára jako prvního uvědomělého Slovana nové doby, jako učitele všech slovan. národů a zmiňuje se o jeho ohlasu ve Slovanstvu. - 2. projev cení Kollára jako pěvce svobody slovanských národů, jako zakladatele nového českého básnictví. - 3. projev zkoumá, jak přisluhovači "vyšší moderní kultury" pomáhali buržoasii špinit české buditele a znehodnocovat vše, co se na nich buržoasii nelíbilo a co se jí ze snah obrození nehodilo. Chladným penězoměncům se tak podařilo pohřbít Kollára revolucionáře, že "z něho zůstal jen naivní vlastenec pracně kující své hexametry a sonety".

Stav

Mírně opotřebená

rozlepená vazba

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, rozlepená vazba
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	35
Jazyk:	česky
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Knihovnička Varu
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2024 9:22
Číslo položky:	731442

O autorech

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora