Julius Fučík
Julius Fučík ve fotografii

1977 | Nakladatelství Novinář

Obrazová publikace, doplněná krátkým životopisem, obsahuje téměř 120 snímků z různých období Fučíkova života a fotokopie důležitých dokumentů. Další část vyplňují fotografie míst, kde byl Fučík vězněn, a záběry, jež dokumentují životnost Fučíkova odkazu. Obrazová publikace, doplněná krátkým životopisem, obsahuje téměř 120 snímků z různých období Fučíkova života a fotokopie důležitých dokumentů. Další část vyplňují fotografie míst, kde byl Fučík vězněn…, a záběry, jež dokumentují životnost Fučíkova odkazu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Vladimír Jansta
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	127
Jazyk:	česky , německy , anglicky , rusky , španělsky
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2021 15:52
Číslo položky:	187922

O autorovi

Julius Fučík

Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie. Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí Smíchově; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli Juliu Fučíkovi. Rodina se roku 1913 přestěhovala do Plzně, protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal angažmá v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Po maturitě začal externě studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922 až 1924 žil ve Starých Strašnicích, v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v roce 1929 spoluzakládal Levou frontu. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu, a jako takový působil mj. jako dopisovatel v Moskvě. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR, a soubor jeho reportáží ze Sovětského svazu – Země, kde zítra již znamená včera, je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo stalinským terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí . Jeho dar spočíval podle publicisty Josefa Chuchmy v tom, že měl „smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a Reportáž psaná na oprátce je vyvrcholením této sebeprezentace.“ Svůj první, desetidenní politický trest za provolávání komunistických hesel si odpykal n...

Více od autora