Josef Sekera
Jsme strom zelený : vesnický román

1968 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román z české vesnice na Čáslavsku v letech 1945-1955. Středem vyprávění je vesnický člověk a jeho vnitřní vztah k současnosti. Autor o románu říká: "Píšu o normálních lidech, o jejich osudech, čím žili a pro co žili a žijí. Vjakých časech rostli k dnešku. Nač neříci, že to byla nesmírně dramatická doba, těžká, rýsovan…á nejednou revolucí, a bude mít vždy své místo také v historii mého rodného kraje." Román z české vesnice na Čáslavsku v letech 1945-1955. Středem vyprávění je vesnický člověk a jeho vnitřní vztah k současnosti. Autor o románu říká: "Píšu o normálních lidech, o jejich osudech, čím ži…li a pro co žili a žijí. Vjakých časech rostli k dnešku. Nač neříci, že to byla nesmírně dramatická doba, těžká, rýsovaná nejednou revolucí, a bude mít vždy své místo také v historii mého rodného kraje."

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	381
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Nová próza
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 1. 2026 10:14
Číslo položky:	1521330

O autorovi

Josef Sekera

* 4. 12. 1897 † 14. 11. 1972 . Prozaik. Narodil se v rodině truhláře. Jeho synovcem je Leopold Sekera , autor dobrodružných a chlapeckých románů užívající v sešitových edicích kolektivního pseudonymu Will Mac Khiboney. – Do školy Sekera chodil ve Starkoči, v sousední Zbyslavi a v Čáslavi. Studoval na odborné tkalcovské škole v Rychnově nad Kněžnou a na její strojařské větvi v Šumperku. 1915 narukoval a po dělostřeleckém výcviku byl odvelen na italskou frontu. V armádě zůstal jako důstojník až do 1920, kdy se stal úředníkem na ředitelství Čs. státních drah v Bratislavě. Na Slovensku se spřátelil s Karlem Plickou, Fraňo Kráľem, Petrem Jilemnickým a dalšími levicovými intelektuály a zapojil se do činnosti bratislavské pobočky Družstevní práce. Na začátku 30. let byl jedním z organizátorů pokusu o vydávání literární revue a knižní edice Stan v Břeclavi. 1939 byl přeložen do Prahy, 1945–49 působil jako vedoucí referent na ministerstvu dopravy a techniky. Od 1950 spisovatel ve svobodném povolání. 1953–56 byl tajemníkem SČSS; zastával i jiné funkce . Na sklonku života byl předsedou Českého literárního fondu a aktivně se podílel na ustavení normalizačního SČS.

Více od autora