Jan Řezáč
Josef Prošek

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Průřez dílem českého umělce, patřícího ke střední generaci našich fotografů, ukazuje široký rejstřík jeho tematických a výrazových prostředků i vysokou technickou úroveň. V úvodní studii rozebírá autor jednotlivé snímky zařazené do souboru a určuje hlavní linie v umělcově tvorbě. Průřez dílem českého umělce, patřícího ke střední generaci našich fotografů, ukazuje široký rejstřík jeho tematických a výrazových prostředků i vysokou technickou úroveň. V úvodní studii rozebírá auto…r jednotlivé snímky zařazené do souboru a určuje hlavní linie v umělcově tvorbě.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	18, 60
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Miloš Hrbas
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Umělecká fotografie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 5. 2025 15:55
Číslo položky:	1249679

O autorovi

Jan Řezáč

Jan Řezáč byl český redaktor, básník, prozaik, teoretik a překladatel. Jan Řezáč se narodil na pražském předměstí Žižkově. Studoval na obecné škole v Cimburkově mezi 1927 a 1930, pak v Lupáčově ulici v letech 1930 až 1932 a dokončil své studia v roce 1940 na reálném gymnáziu na náměstí Jiřího z Poděbrad. Během války pracoval jako pomocný dělník a skladník. Po válce byl zaměstnán v nakladatelství Svoboda jako tajemník, administrátor, redaktor a zástupce šéfredaktora pro beletrii. V roce 1951 byl šéfredaktorem nakladatelství Rovnost. Mezi 1951 a 1952 byl šéfredaktorem nakladatelství Mír – Družstevní práce. Během 1953 až 1968 pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění . V roce 1954 založil časopis Světová literatura a byl šéfredaktorem. Mezi 1969 a 1970 byl ředitelem nakladatelství Odeon. V té same době byl předsedou Svazu českých nakladatelských a knihkupeckých podniků. V roce 1971 musel odejít z Odeonu. Od roku 1972 byl redaktorem, poté šéfredaktorem nakladatelství ČTK–Pressfoto, kde zůstal až do 1982. V roce 1989 byl spoluzakladatelem Společnosti Karla Teiga a do roku 1993 byl tam předsedou. Mezi 1995 a 1996 spolupracoval s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze. V roce 2005 získal cenu Magnesia Litera za přínos české literatuře.

Více od autora