Miroslav Lamač
Josef Mánes

1956 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Publikace o životě našeho známého malíře, poskytující čtenáři nový pohled na mnohé okolnosti vzniku a zaměření jeho díla. V devíti kapitolách, dokreslených četnými reprodukcemi, líčí autor nejen historii uměleckéhovývojespolusokolnostmi, daty a technikou prací, ale i vývoj národních a výtvarných tradic. Publikace o životě našeho známého malíře, poskytující čtenáři nový pohled na mnohé okolnosti vzniku a zaměření jeho díla. V devíti kapitolách, dokreslených četnými reprodukcemi, líčí autor nejen histo…rii uměleckéhovývojespolusokolnostmi, daty a technikou prací, ale i vývoj národních a výtvarných tradic.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
	Stav Dobrý neautorská dedikace, opotřebená obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	~~89 Kč~~ LETO26: 48 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	237 s., [4] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Umění lidu
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2026 8:25
Číslo položky:	1837695

O autorovi

Miroslav Lamač

Miroslav Lamač byl český výtvarný kritik a kunsthistorik zaměřující se na moderní umění. Roku 1944 maturoval na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze. V letech 1947-1949 studoval malbu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u prof. Jana Baucha a zároveň dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Absolvoval roku 1953. Mezi lety 1953 a 1964 byl vedoucím redaktorem časopisu Výtvarná práce, mezi lety 1965 a 1970 šéfredaktorem časopisu Výtvarné umění. Byl členem AICA a čestným předsedou teoretické sekce Unie výtvarných umělců. Od roku 1966 na něj Státní bezpečnost vedla signální svazek a sledovala ho jako nepřátelskou osobu prostřednictvím svých agentů, např. Josefa Jelena. Roku 1981 však StB Lamače získala jako tajného spolupracovníka a využívala ho proti významným zakázaným výtvarníkům. Lamač podával zprávy o Čestmíru Kafkovi, Vladimíru Janouškovi, Jiřímu Kolářovi a Josefu Jírovi, nebo o teoretikovi Františku Šmejkalovi. Po Paterově zprávě o výstavě v Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách, na které se sešla řada umělců a teoretiků, kteří byli považováni za odpůrce režimu, přijala StB opatření k zamezení výstav. Lamačova spolupráce trvala do roku 1989, kdy byl jeho svazek skartován. Roku 1957, v kulturní pustině tzv. socialistického realismu 50. let, připravil spolu s Jiřím Padrtou a J. M. Tomešem významnou výstavu české předválečné avantgardy v Domě umění města Brna, která pak měla reprízu v Jízdárně Pražského hradu . Roku 1959 následoval druhý díl - Moderní české malířství II , Dům umění města Brna. Roku 1966 připravil spolu s A. Hoffmeisterem a J. Zeminou výstavu českého moderního umění a francouzského umění ze sbírky Národní galerie v Praze v pařížském Musée national d'art moderne. Roku 1968 byl kurátorem výstavy Nová citlivost. Křižovatka a hosté, Dům umění města Brna, Galerie umění Karlovy Va...

Více od autora