Václav Rabas, Karel Šourek, Emil Filla
Josef Čapek in memoriam : 1-10 cyklus Touha: 11-28 cyklus Oheň

1945 | Nakladatelství Umělecká beseda

Obrazy a jejich popis. Edice Svet umenia. Obrazy a jejich popis. Edice Svet umenia.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

fleky od zrezlých sponek na stránkách

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý fleky od zrezlých sponek na stránkách	Skladem pro e-shop	169 Kč
	Stav Dobrý obálka s flíčky	Skladem pro e-shop	159 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, fleky od zrezlých sponek na stránkách
Vazba:	sešit
Počet stran:	1 sv
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Čapek
Vydání:	2., dopl. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 11. 2025 12:7
Číslo položky:	1464770

O autorech

Emil Filla

Emil František Josef Filla byl český kubistický malíř, grafik a sochař. Narodil se 4. dubna 1882, do rodiny železničního úředníka Františka Filly a Žofie, roz. Kotoučkové, v Chropyni č. p. 146. Dětství prožil v Brně, kde také absolvoval obchodní školu, a poté pracoval jako úředník pojišťovny. Práce úředníka jej však vůbec nenaplňovala, a proto po několika měsících odešel do Prahy. V letech 1903 - 1906 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění monumentální malbu, v ateliéru Vlaho Bukovace. Školu však opustil po třech letech, kvůli konvenčním metodám a náplni výuky, a spolu s několika svými spolužáky se rozhodl hledat novou cestu. V prvním období tvorby jej výrazně ovlivnilo především dílo malíře Edvarda Muncha, který měl v roce 1905 v Praze výstavu. Filla se stal členem skupiny Osma, s níž vystavoval v letech 1907 a 1908. Z této doby pochází jeho expresionistické dílo . V roce 1909 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, jehož byl nepřetržitě členem – s přestávkou působení ve Skupině výtvarných umělců – až do své smrti. V roce 1910 se v jeho tvorbě poprvé začaly objevovat prvky kubismu, nejprve jako kuboexpresionismus , který byl mj. ovlivněn dílem raně barokního malíře El Greca, postupně však vytvářel i díla vysloveně kubistická, silně ovlivněná kubistickými obrazy Pabla Picassa a Georgesa Braqua. V té době maloval především zátiší . Zabýval se však také sochařskou tvorbou , figurální malbou . V zátiší se objevují i prvky koláže , protože do nich vlepuje části novinového textu, etikety atp. Dne 27. března 1912 se v Praze, na Královských Vinohradech, oženil s dcerou profesora filozofie na praž...

Více od autora

Václav Rabas

Václav Rabas byl český malíř, který mezi prvními získal titul národního umělce. Byl členem Umělecké besedy, Spolku Mánes, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a patřil mezi tzv. pátečníky. Rabas se narodil v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let. Díky houževnaté matce Františce se mu přesto dostalo dostatek prostoru ke vzdělání. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. Po vojenské službě byl o dva roky později přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval sice všeobecnou část, ale ve speciální příliš dlouho nevydržel a studium přerušil. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Vyjel do severní Itálie a do Paříže, ovšem domek si postavil v rodných Krušovicích, v nichž se též oženil. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil. Po válce se v nově vzniklém Československu střídavě podílel redakčně na tvorbě sborníku a časopisu Život a satirického časopisu Nebojsa. Zdokumentoval také stopy války na Slovensku. Dva roky byl v té době členem Spolku Mánes. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem. Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Jeho obrazy v té době úspěšně reprezentovaly české malířství v zahraničí , Rabas však projížděl především svůj rodný kraj. V něm také přečkal druhou světovou ...

Více od autora