Karel Havlíček Borovský
Jiskry z křemene : ze života a díla Karla Havlíčka Borovského

1972 | Nakladatelství Albatros

Výbor z díla zakladatele pokrokového českého novinářství i novodobé satiry, doplněný korespondencí, postihuje Havlíčkův tvůrčí i lidský profil, který se formoval v neklidném vývoji české společnosti první poloviny devatenáctého století. Mladé čtenáře zaujmou autorovy životní osudy i jeho osobní poctivost a statečnost. Výbor z díla zakladatele pokrokového českého novinářství i novodobé satiry, doplněný korespondencí, postihuje Havlíčkův tvůrčí i lidský profil, který se formoval v neklidném vývoji české společnosti p…rvní poloviny devatenáctého století. Mladé čtenáře zaujmou autorovy životní osudy i jeho osobní poctivost a statečnost.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

flíčky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý flíčky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 39 Kč
	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	35 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, flíčky
Poznámka:	obálka Miloslav Fulín
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	181
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Josef Lada
Edice:	Klub mladých čtenářů, KMČ
Vydání:	1. vyd. v Albatrosu a v KMČ
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 9. 2022 12:16
Číslo položky:	400202

O autorovi

Karel Havlíček Borovský

Karel Havlíček Borovský, pseudonymem Havel, vlastním jménem Karel Havlíček , byl český novinář, spisovatel, básník a politik. Je považován za zakladatele české žurnalistiky, satiry a literární kritiky. Literárně bývá řazen do realismu, politicky pak patří k druhé generaci národních buditelů. Přídomek „Borovský“, kterým často podepisoval své články, je odvozen od jeho místa narození . Karel Havlíček byl synem Matěje Havlíčka, kupce, a Josefíny Dvořákové, dcery sládka z Horní Cerekve. V dětství žil ve vesnici Borová na Vysočině a v Německém Brodě, kam se rodina v roce 1830 přestěhovala. Jeho otec měl zde na náměstí živnost . V devíti letech odešel na rok do Jihlavy, kde se učil němčině a také zde začal chápat národnostní rozdíly. Od roku 1833 studoval v Německém Brodě gymnázium. V roce 1838 gymnázium dokončil. Od toho samého roku studoval filosofii v Praze. Havlíček toužil po tom, aby mohl působit na výchovu českého lidu, vstoupil proto do kněžského semináře. Nelíbily se mu však poměry, které zde panovaly – kněžstvo bylo vychováno v konservatismu a také v duchu protinárodním. Na podzim 1841 proto seminář opustil a stal se až do konce života nekompromisním kritikem římskokatolické církve. Vystupoval rovněž proti celibátu, který byl dle jeho názoru proti přírodě a lidské přirozenosti. Zprvu byl vlivem Jána Kollára a dalších přátel zastáncem rusofilství a všeslovanské vzájemnosti. Svůj názor výrazně korigoval po ročním pobytu v carském Rusku, kde působil jako vychovatel u významného profesora. Již roku 1844 se vrátil s přesvědčením, že slovanská vzájemnost je zcela nereálná. Po návratu z Ruska vychází jeho první tištěné dílo v příloze Pražských novin – Obrazy z Rus. Roku 1846 se stal na doporučení Františka Palackého redaktorem Pražských novin. Psal také do satirické přílohy časopisu Če...

Více od autora