Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Robert Rohál
Jiřina Švorcová a ti druzí

Robert Rohál
Jiřina Švorcová a ti druzí : nejznámější filmové hvězdy normalizace

2011 | Nakladatelství XYZ

Jiřina Švorcová byla nejen uznávanou charakterní herečkou, ale v dobách minulých i významnou političkou a řadu let dokonce členkou ÚV KSČ. Někteří ji za její postoj uznávali, jiní zatracovali. Nebyla však jediná. Umělců, kteří se s komunistickým režimem ztotožňovali, nebo ho dokonce opěvovali, bylo víc. Tato kniha vám …připomene právě ty, kteří svým levicovým ideálům věřili a i po revoluci nesli prapor hrdě dál. Jiřina Švorcová byla nejen uznávanou charakterní herečkou, ale v dobách minulých i významnou političkou a řadu let dokonce členkou ÚV KSČ. Někteří ji za její postoj uznávali, jiní zatracovali. Nebyla …však jediná. Umělců, kteří se s komunistickým režimem ztotožňovali, nebo ho dokonce opěvovali, bylo víc. Tato kniha vám připomene právě ty, kteří svým levicovým ideálům věřili a i po revoluci nesli prapor hrdě dál.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Velmi dobrý

jako nová

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jako nová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073885506
ISBN:	9788073885502
Edice:	Kupředu levá, zpátky ni krok
Vydání:	Vyd. 2., upr.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 9. 2024 9:37
Číslo položky:	983019

O autorovi

Robert Rohál

Narodil jsem se v roce 1959, odmalička žiju v Holešově na Kroměřížsku. Po střední škole a vojně jsem pracoval skoro deset let v kultuře. Od roku 1990 působím jako novinář – nejdřív ve Zlíně, pak v Praze, pak zase ve Zlíně a od roku 2007 v redakci regionálního čtrnáctideníku Holešovsko. Během posledních dvanácti let mi vyšla – povětšinou u pražského nakladatelství Petrklíč – řada knih, které jsou vesměs o filmu, muzikálu, populární hudbě a celebritách. Jenomže vedle písmenek mě baví i obrázky… Fotografuji přibližně od roku 2002 – tehdy to ale byly fotky pro noviny, zkrátka reportáž – ale byl to přesně ten moment, co se stalo fotografování mojí největší vášní. Faktem je, že nejraději fotím lidi a že mne už pár let drží černobílá fotografie. Od roku 2005 jsem jednak vybavil svými fotografiemi několik veřejných interiérů, jednak jsem se zúčastnil několika kolektivních i samostatných výstav – a to nejen v Holešově, ale také v Praze, Brně, na hradě Křivoklát, v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci a na několika dalších místech – a snad to ještě nekončí...

Více od autora