Tereza Nováková
Jiří Šmatlán - román

1951 | Nakladatelství Orbis

V Jiřím Šmatlánovi zobrazila T.N. hloubavého českého venkovana, který při každodenním zápase o skývu chleba stále přemýšlí, jak zlepšit svět. Jeho životní osudy jsou poměrně chudé: nezažil nic výjimečného, jeho celý život je jen dřina za tkalcovským stavem. Ale tento nenápadný, šedivý život skrývá duševní drama. Je to …usilovné hledání lepších vztahů mezi lidmi. Šmatlán věří, že je možno zlepšit svět, a k tomu zlepšení pracuje. Domnívá se, že najde pravdu v evangelické víře a odklání se od katolicismu, ale není uspokojen a poznává, že nová víra nedovede rozřešit rozpory, které ho tíží, a tak se obrací k socialistickému učení, které právě pronikalo na venkov. Člověk, který se tolik napřemýšlel o zlepšení vztahů mezi lidmi a chtěl by reformovat celý svět, nemůže sice pro manželčinu lakotu nakonec ani zmírnit osud svého chudého otce, ale přes všechna tato osobní zklamání nikdy neklesá a věří ve vítězství dobra a spravedlnosti. V této jeho víře je typisována nezlomná víra našeho lidu a jeho věrnost pokrokovým tradicím našich dějin. V Jiřím Šmatlánovi zobrazila T.N. hloubavého českého venkovana, který při každodenním zápase o skývu chleba stále přemýšlí, jak zlepšit svět. Jeho životní osudy jsou poměrně chudé: nezažil nic výjimeč…ného, jeho celý život je jen dřina za tkalcovským stavem. Ale tento nenápadný, šedivý život skrývá duševní drama. Je to usilovné hledání lepších vztahů mezi lidmi. Šmatlán věří, že je možno zlepšit svět, a k tomu zlepšení pracuje. Domnívá se, že najde pravdu v evangelické víře a odklání se od katolicismu, ale není uspokojen a poznává, že nová víra nedovede rozřešit rozpory, které ho tíží, a tak se obrací k socialistickému učení, které právě pronikalo na venkov. Člověk, který se tolik napřemýšlel o zlepšení vztahů mezi lidmi a chtěl by reformovat celý svět, nemůže sice pro manželčinu lakotu nakonec ani zmírnit osud svého chudého otce, ale přes všechna tato osobní zklamání nikdy neklesá a věří ve vítězství dobra a spravedlnosti. V této jeho víře je typisována nezlomná víra našeho lidu a jeho věrnost pokrokovým tradicím našich dějin.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	177, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 6. 2022 8:32
Číslo položky:	352513

O autorovi

Tereza Nováková

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, byla česká spisovatelka s regionálním zaměřením na okolí Litomyšle a Proseče, představitelka realismu a tzv. venkovské prózy. Byla aktivní členkou ženského emancipačního hnutí. Teréza Nováková pocházela z Prahy. Se svým manželem, středoškolským profesorem, odešla v roce 1876 do Litomyšle, kde strávila devatenáct let. Autorka pocházela z „dobré“ rodiny. Její otec byl úředníkem pražské České spořitelny původem z Hradce Králové. Dědeček se živil jako hradecký poštmistr. Další předkové z otcovy strany pocházeli z Porýní a severozápadních Čech, Teplicka, z matčiny strany se jednalo o jihlavské Němce. Její rodina byla tedy poloněmecká. Otec byl Čech a matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. Doba, ve které se formovala osobnost Terézy Novákové, byla složitá. Jednoduchá nebyla především z hlediska kulturní atmosféry odrážející silný nacionalismus český a německý. Od každé z dobře situovaných měšťanských rodin se očekávalo přiklonění k české, či německé národnosti na základě hospodářských, politických, ale i individuálních pohnutek. Paradoxně často rozhodujícím faktorem nebyla genetika, ani české nebo německé kořeny a často dokonce nehrál roli ani jazyk, kterým se v rodině mluvilo. To se projevilo právě i v rodině Terézy Lanhausové , která je typickým příkladem takového jednání. Přestože předky měli německé, u nich doma se mluvilo německy, nebylo možné popřít vliv českého kulturního prostředí . K češství vedl Terézu Novákovou především otec. Dříve než znala česká slova, znala české písně, protože tatínek byl hudebník. Nejednalo se o člověka nijak razantního ani v životě osobním, ani kulturním a politickém. Byl to tichý a klidný člověk, který měl uzavřenou až klidnou povahu, jak ho popisuje vnuk Arne Novák. První hybnou silou českého kultu...

Více od autora