Leonid Maksimovič Leonov
Jezevci

1971 | Nakladatelství Práce

Román je dílem jednoho z nejvýznačnějších sovětských spisovatelů současné doby a patří mezi průkopnická díla socialistického realismu. Pochází z let 1923 až 1924 a v českém překladu vyšel po prvé roku 1927. Úvodní část románu líčí život předměstské moskevské čtvrti Zarjadí před první světovou válkou. V druhé a třetí čá…sti, které se odehrávají na ruské vesnici po Říjnové revoluci, jsou vylíčeny začátky sovětské moci a rolnické vzbouření proti sovětské vládě. V řadě detailních záběrů jsou vylíčeny postavy vzbouřenců-jezevců i motivy jejich protirevolučního postoje, jejich život v zemljankách, přepady vesnic, vnitřní rozklad v řadách jezevců i konečná likvidace vzpoury.

24-104-71 Román je dílem jednoho z nejvýznačnějších sovětských spisovatelů současné doby a patří mezi průkopnická díla socialistického realismu. Pochází z let 1923 až 1924 a v českém překladu vyšel po prvé roku… 1927. Úvodní část románu líčí život předměstské moskevské čtvrti Zarjadí před první světovou válkou. V druhé a třetí části, které se odehrávají na ruské vesnici po Říjnové revoluci, jsou vylíčeny začátky sovětské moci a rolnické vzbouření proti sovětské vládě. V řadě detailních záběrů jsou vylíčeny postavy vzbouřenců-jezevců i motivy jejich protirevolučního postoje, jejich život v zemljankách, přepady vesnic, vnitřní rozklad v řadách jezevců i konečná likvidace vzpoury.

24-104-71

Stav

Dobrý

razítko původního majitele

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítko původního majitele
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	332
Jazyk:	česky
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2024 9:16
Číslo položky:	907367

O autorovi

Leonid Maksimovič Leonov

Leonid Maximovič Leonov byl ruský sovětský spisovatel a dramaturg, který hrál v literatuře významnou roli po více než 60 let. Jeho otec Maxim Leonidov Leonov, básník a novinář, carem i s rodinou vyhnán na Sibiř, do Archangelska. Leonidovi se zde líbilo a později se tamní kraj objevil v řadě jeho povídek a novel. V ruské občanské válce byl v armádě, nejprve jako voják, poté i jako novinář. Své literární prvotiny, zejména poezii podepisoval pseudonymem Lapoť. Po roce 1925 začal psát romány, z nichž řada byla brzy vydána v zahraničí. Mimo psaní knih se odhodlal v třicátách letech k napsání celé řady mnohdy velice úspěšných dramat. I nadále působil jako aktivní novinář, po válce psal např. o ochraně pracovního prostředí, ochraně přírody a památek, o estetice pracovních nástrojů. Jeho novely se zabývají etickými problémy Ruska mezi roky 1917 - 1941, je však nutno mít na paměti, že jeho pojetí těchto problémů je v rámci „socialistické morálky“. Celá řada jeho prací byla vydána v češtině. Po roce 1960 dostal možnost cesty po Americe a i tyto prožitky využil ve své tvorbě. Byl veřejně činný v mírovém hnutí, byl poslanec Nejvyššího sovětu. Roku 1967 dostal státní cenu SSSR, poté i Leninovu cenu a roku 1972 byl zvolen do Akademie věd SSSR a stal se také členem obdobné instituce v Jugoslávii. Uměl psát nejen knihy poplatné době, ale i romantické milostné příběhy, věnoval se starým legendám, napsal bajky i pohádky, desítky povídek různých žánrů. Mnohé z nich se dočkaly několika vydání

Více od autora