Stav: |
natržená obálka u hřbetu, jinak dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 514 |
Jazyky: | česky |
Překladatel: | Petr Pálenský |
Edice: | 98. svazek ed. AAA : edice anglo-amerických autorů 80x, Edice anglo-amerických autorů 21x |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 978-80-257-0174-4 (váz.) |
Vydáno v: | Praha |
Poznámka: | obálka Martin Mišík |
Vystaveno: | út 15. června 2021 7:55 |
Číslo položky: | 195302 |
Děj románu Jezdec z Ulice sv. Urbana se odehrává především v Londýně 60. let. Jeho hrdina Jake Hersch je komickým antihrdinou, který se plácá v krizi středního věku. Je to průměrně úspěšný filmový režisér, má krásnou ženu a peníze za filmy, které ani nemusí točit, ale spokojený být nedokáže. Jako Žid a příslušník své generace se nestal jednou z obětí evropského holocaustu, místo toho si žije v bezpečí a bohatství, a za to se nechává ničit svým svědomím. Jeho dilema dojde tak daleko, že se začne upínat ke svému bratranci Joeymu, kterého viděl naposledy před mnoha lety, ale jehož si opentlil aureolou dobrodružství, nepoddajnosti a nezávislosti. Tyto fantazie a zarytá snaha se s Joyem sejít ho málem připraví o rodinu i majetek, když si na něho zasedne jiný příslušník židovského pokolení, neschopný, zahořklý a nenávistný Harry, a začne ho bez skrupulí vydírat. Teprve poté Jake nahlédne pravdu o svém životě: to, co má, je dar z nebes, a měl by si toho konečně začít vážit. 1. vydání, přeložil Petr Pálenský.
Mordecai Richler byl kanadský spisovatel židovského původu. Ve většině svých próz se Richler vrací do rodného židovského ghetta v Montréalu. Život jeho hrdinů je zobrazován se značnou ironií a sarkasmem. Richler byl znám též jako odpůrce québeckého separatismu a obhájce celistvosti Kanady. Dětství prožil v chudé židovské čtvrti Mile End v Montréalu, v okolí ulice St. Urbain, které se později stalo kulisou řady jeho románů. Vyrůstal ve velmi ortodoxním judaistickém prostředí a měl se stát rabínem , ale nakonec s tímto prostředím přeťal vazby a začal studovat anglickou literaturu na Sir George Williams College . Studium však nedokončil a odjel v devatenácti letech do Paříže na zkušenou, v roce 1954 pak přesídlil do Londýna. V Londýně vydal i své první prózy, konkrétně v roce 1954 román Akrobaté , který se svou modernistickou experimentálností dosti odlišuje od jeho pozdějších, přímočarých próz. V Evropě si také uvědomil, že vazby, které přeťal s židovským ghettem, jsou v jistém smyslu nepřerušitelné, a toto vědomí se stalo inspiračním zdrojem jeho tvorby. Dva další romány, napsané stále ještě v Evropě, byly již silně autobiografické a montréalské, ba „st.urbainovské“: Syn menšího hrdiny , a Učňovská léta Duddyho Kravitze . Změnil také styl, namísto experimentálního textu nastoupil silně satirický, sarkastický a ironický pohled na skutečnost. . „Duddy Kravitz“ už zaznamenal i značný úspěch u kritiky. Richler se poté vrátil do Kanady a začal se živit jako novinář. Vydal dvě kratší satiry Nedostižný Atuk a Nabeton , přičemž za tu druhou, která si brala na paškál zábavní a filmový průmysl, získal cenu generáln...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem