Milan Syruček
Je třeba se bát Ruska?

2011 | Nakladatelství Epocha

Autor nabízí čtenáři objevnou, místy humornou a také napínavou výpravu za taji největšího státu světa, který pokrývá šestinu zeměkoule, a přece o něm víme tak málo. Jaký je vlastně jeho potenciál, který sovětská moc nedokázala využít, naopak dospěla k jeho úplnému rozvratu? Co je možné od Ruska očekávat, nejen z hledis…ka světové politiky, vlastnictví jaderných zbraní, ale především onoho přírodního a lidského potenciálu, které Rusko samo objevuje teprve nyní? Do jaké míry byl rozpad SSSR a Jelcinovo prezidentství tím zlomovým okamžikem v modernizaci a demokratizaci ruské říše, tak jako zlomovými předěly bylo období Lenina a jeho NEPu, Stalinova industrializace, ale také kolektivizace a teror, Chruščovova kritika kultu osobnosti a neohrabané reformy, které zastavilo Brežněvovo období „zastoja“, postupného úpadu a uzbrojení ekonomiky? Nakolik přetrvává tradice samoděržaví a sovětské diktatury, či se Rusko demokratizuje, liberalizuje, otvírá světu a znovu zaujímá jednu z vedoucích pozic. To jsou otázky, které si klade autor a pokouší se na ně odpovědět řadou příkladů, jak se sám s nimi seznamoval po desítky let svých pobytů v této zemi, rozhovory s politickými špičkami i prostými lidmi v nejzapadlejších koutech země. Kniha zároveň shrnuje nejnovější poznatky z odtajněných dokumentů, z četné ruské a zahraniční literatury a dalších pramenů, aby odkryl co nejvíce mýtů a ukázal současnou Ruskou federaci, její politiku, ekonomiku, kulturu, sociální politiku a životní úroveň lidí. Autor nabízí čtenáři objevnou, místy humornou a také napínavou výpravu za taji největšího státu světa, který pokrývá šestinu zeměkoule, a přece o něm víme tak málo. Jaký je vlastně jeho potenciál, kte…rý sovětská moc nedokázala využít, naopak dospěla k jeho úplnému rozvratu? Co je možné od Ruska očekávat, nejen z hlediska světové politiky, vlastnictví jaderných zbraní, ale především onoho přírodního a lidského potenciálu, které Rusko samo objevuje teprve nyní? Do jaké míry byl rozpad SSSR a Jelcinovo prezidentství tím zlomovým okamžikem v modernizaci a demokratizaci ruské říše, tak jako zlomovými předěly bylo období Lenina a jeho NEPu, Stalinova industrializace, ale také kolektivizace a teror, Chruščovova kritika kultu osobnosti a neohrabané reformy, které zastavilo Brežněvovo období „zastoja“, postupného úpadu a uzbrojení ekonomiky? Nakolik přetrvává tradice samoděržaví a sovětské diktatury, či se Rusko demokratizuje, liberalizuje, otvírá světu a znovu zaujímá jednu z vedoucích pozic. To jsou otázky, které si klade autor a pokouší se na ně odpovědět řadou příkladů, jak se sám s nimi seznamoval po desítky let svých pobytů v této zemi, rozhovory s politickými špičkami i prostými lidmi v nejzapadlejších koutech země. Kniha zároveň shrnuje nejnovější poznatky z odtajněných dokumentů, z četné ruské a zahraniční literatury a dalších pramenů, aby odkryl co nejvíce mýtů a ukázal současnou Ruskou federaci, její politiku, ekonomiku, kulturu, sociální politiku a životní úroveň lidí.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	331
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074251187
ISBN:	9788074251184
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 6. 2026 9:49
Číslo položky:	1801749

O autorovi

Milan Syruček

Milan Syruček je český novinář, spisovatel, poradce v orgánech Evropské unie. V prosinci 1950 se stal redaktorem Mladé fronty. Filologickou fakultu Karlovy univerzity zakončil v roce 1960. V roce 1967 získal titul PhDr. V letech 1956–1957 absolvoval roční kurz a stáž v Komsomolské pravdě v Moskvě, v letech 1968–1970 působil jako stálý zpravodaj Mladé fronty v Paříži. Převážnou část své profesní dráhy se věnoval – a dosud tak činí – zahraniční politice a mezinárodním vztahům. Zúčastňoval se řady událostí, konferencí, summitů, osobně se zná s řadou světových osobností. S redakcí spolupracoval ještě v době gymnazijních studií jako sportovní reportér. Po přijetí prošel většinu oddělení a zastával nejrůznější funkce, nejdéle byl vedoucím zahraničního oddělení a zahraničním komentátorem. Po roční praxi v Komsomolské pravdě se trvale věnoval zahraniční politice. Byl rovněž zahraničním zpravodajem MF pro západní Evropu se sídlem v Paříži . Začátek sovětské okupace v srpnu 1968 zažil jako vedoucí vydání. Protože redakci obsadili sovětští vojáci, začal ve zbraslavské tiskárně vydávat letákovou ilegální Mladou frontu. Vzhledem ke specifickým podmínkám MF nevedl začátek normalizace k vyhazování redaktorů, jen k určitému omezení činnosti, což bylo postupně rušeno. To se týkalo Milana Syručka stejně jako Karla Pacnera, Václava Paciny a dalších komentátorů. Proto se mohl zúčastnit řady mezinárodních konferencí , všech summitů Reagan – Gorbačov dokonce v užším výběru zahraničních novinářů, a řady reportážních cest zejména do Indočíny, frankofonní Afriky a dalších zemí. V Kambodži pobýval na pozvání prince Sihanuka, Američané ho pozvali do Saigonu. Byl prvním zahraničním novinářem, který vstoupil do Phnompenhu po útěku polpotovců. Zažil některé dramatické okamžiky, např. zemětřesení ve Skopji , americké nálety a čínský útok ve Vietnamu, byl krátce vězněn Tuaregy v Alžírsku. Koncem 80. let spolupracoval s Českosl...

Více od autora