Henri Barbusse
Jasno

1952 | Nakladatelství Mladá fronta

Román, jehož titul Clarté, t. j. Jasno se stal i názvem skupiny spisovatelů, zaměřených protikapitalisticky, a jejich revui. Mezi pokrok. spolupracovníky tehdy patřili Anatole France, Romain Rolland, Stefan Zweig, Thomas Hardy, Blasco-Ibáněz. V románě samém, psaném r. 1918, jasno znamená konečné názorové stadium, k něm…už dospěje malý úředníček franc. maloburžoasie. Zprvu poslušné kolečko tovární mašinerie, pozná v první svět. válce těžký život vojáků v kapitalist. armádě a děsivou tvář váleč. hrůz. Z maloměšťáckého inteligenta se stává uvědomělý člověk, kritisující "kněze a mocné", nový člověk, který má jasno o svém životě i o životě lidské společnosti a jeho smyslu - boji za spravedlivé uspořádání světa, za svobodu a mír. Román, jehož titul Clarté, t. j. Jasno se stal i názvem skupiny spisovatelů, zaměřených protikapitalisticky, a jejich revui. Mezi pokrok. spolupracovníky tehdy patřili Anatole France, Romain Rolland, …Stefan Zweig, Thomas Hardy, Blasco-Ibáněz. V románě samém, psaném r. 1918, jasno znamená konečné názorové stadium, k němuž dospěje malý úředníček franc. maloburžoasie. Zprvu poslušné kolečko tovární mašinerie, pozná v první svět. válce těžký život vojáků v kapitalist. armádě a děsivou tvář váleč. hrůz. Z maloměšťáckého inteligenta se stává uvědomělý člověk, kritisující "kněze a mocné", nový člověk, který má jasno o svém životě i o životě lidské společnosti a jeho smyslu - boji za spravedlivé uspořádání světa, za svobodu a mír.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	250
Jazyk:	česky
Překladatel:	Miroslav Vlček
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Květnice
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 6. 2024 12:15
Číslo položky:	891479

O autorovi

Henri Barbusse

Henri Barbusse byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik. Proslavil se svým protiválečným románem Oheň. Jeho otec byl novinář a divadelní publicista. Matka zemřela, když Henrimu ještě nebyly tři roky. Studoval literaturu a filosofii v Paříži. Jeho učitelem na gymnáziu byl Stéphane Mallarmé. Do literatury vstoupil několika povídkami a sbírkou lyrických veršů s názvem Plačky vydanou v roce 1895. Vzbudila pozornost literárního kritika Catulle Mendèse, který se stal jeho ochráncem a povzbuzoval ho v další tvorbě. Roku 1898 se Barbusse oženil s jeho dcerou Hélyonou. Po skončení studií byl zaměstnán v tiskovém úřadě ministerstva vnitra. V roce 1897 se stal na Mendèsovu přímluvu divadelním redaktorem v nově založené politickém časopisu La Grande Revue. Jako publicista se zaměřoval na literární kritiku . Jeho první román, vydaný v roce 1903 pod názvem Prosebníci , zapadl. Po pěti letech vyšel jeho románový esej Peklo , který zaujal čtenáře novátorským zpracováním tématu vztahu člověka a společnosti ovládané kapitálem. Jeho talentu si povšimli i známí literáti France, Maeterlinck nebo Loti. V letech 1911–1914 spolupracoval s deníkem Le Matin, kam pravidelně psal krátké povídky. Jeho krátké prózy byly později vydány v několika sbornících: Nous autres..., Quelques coins du coeur , L’Illusion a L’Etrangère. Zásadní předěl v jeho životě byl rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do první světové války. Bylo mu 41 let, prodělal tuberkulózu, ale věřil, že je třeba za mír bojovat. Brzy však z toho vystřízlivěl a chtěl mimo jiné vyvést z omylu i ostatní lidi. V bojových jednotkách pěchoty se zúčastnil bojů na frontách až do listopadu 1915. V zákopech a vojenských nemocnicích pak napsal svůj protiválečný román Oheň , který vycházel na pokračování v deníku L’O...

Více od autora