Emil Artur Longen
Jaroslav Hašek

1928 | Nakladatelství E. Beaufort

První vydání této knihy, která chce být životopisným příspěvkem k osudům Jaroslava Haška, vyšlo v nakladatelství E. Beauforta roku 1928. Vychází-li dnes Longenova kniha vzpomínek na nesmrtelného tvůrce dobrého vojáka Švejka znovu, je to pro její upřímnost, pro její lidský pohled na více méně tragickou humoristovu cestu… životem, projejí dokumentárnost, která nám ukazuje Haška v různých podobách jeho osobnosti, a především jeho charakteru. E. A. Longen zpracoval svou knihu v rozpětí vzpomínek na léta 1911-1923. Ukázal nám Jaroslava Haška v tak lidské podobě, že se nad touto knihou setkává smích se zamyšlením, smích nad rozmarnými, a někdy i dravými situacemi, do kterých Hašek přiváděl své okolí, a zamyšlení nad životem, který byl tak lehce utracen. Longen vypravuje o Haškovi a jeho bouřlivém osudu v Praze, o jeho dobrých i nedobrých stránkách, o jeho vztahu k lidem, o mnoha jeho dobrodružstvích, o kterých si vypravují jeho vrstevníci, kteří Haška přežili, neuvěřitelné příběhy, o kladných hodnotách jeho nestálé povahy, jež se projevovaly vždy v pravý čas a vždy jako v skrytu, o jeho cestě do světové války 1914-1918, o jeho návratu z Ruska, o psaní a vydávání "Dobrého vojáka Švejka", až po útěk z prahy na Lipnici. První vydání této knihy, která chce být životopisným příspěvkem k osudům Jaroslava Haška, vyšlo v nakladatelství E. Beauforta roku 1928. Vychází-li dnes Longenova kniha vzpomínek na nesmrtelného tvůrc…e dobrého vojáka Švejka znovu, je to pro její upřímnost, pro její lidský pohled na více méně tragickou humoristovu cestu životem, projejí dokumentárnost, která nám ukazuje Haška v různých podobách jeho osobnosti, a především jeho charakteru. E. A. Longen zpracoval svou knihu v rozpětí vzpomínek na léta 1911-1923. Ukázal nám Jaroslava Haška v tak lidské podobě, že se nad touto knihou setkává smích se zamyšlením, smích nad rozmarnými, a někdy i dravými situacemi, do kterých Hašek přiváděl své okolí, a zamyšlení nad životem, který byl tak lehce utracen. Longen vypravuje o Haškovi a jeho bouřlivém osudu v Praze, o jeho dobrých i nedobrých stránkách, o jeho vztahu k lidem, o mnoha jeho dobrodružstvích, o kterých si vypravují jeho vrstevníci, kteří Haška přežili, neuvěřitelné příběhy, o kladných hodnotách jeho nestálé povahy, jež se projevovaly vždy v pravý čas a vždy jako v skrytu, o jeho cestě do světové války 1914-1918, o jeho návratu z Ruska, o psaní a vydávání "Dobrého vojáka Švejka", až po útěk z prahy na Lipnici.

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	267
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Emil Artur Longen
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2023 11:51
Číslo položky:	643446

O autorovi

Emil Artur Longen

Emil Artur Longen, vlastním jménem Emil Artur Pitterman, křtěný Emil Václav František byl český dramatik, režisér, herec, scenárista, spisovatel a malíř. Emil Artur Pittermann byl synem notáře z Vlašimi. Vystudoval gymnázium v Benešově, od roku 1904 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Františka Thieleho. Z akademie byl vyloučen v roce 1908 za kázeňské přestupky. Pitterman byl všestranně nadaný, ale často neukázněný, díky tomu se o něm šířily fámy a legendy. Již za studií se podílel na vytvoření malířské skupiny Osma, jejímiž členy byli např. Emil Filla a Bohumil Kubišta. Jako malíř inklinoval zprvu k postimpresionismu a expresionismu, později byl ovlivněn kubismem a sociálními motivy. Kromě obrazů tvořil kresby, ilustrace a karikatury do svých knih a časopisů. Současně ho okouzlilo prostředí divadla a kabaretu. Od roku 1909 už pod pseudonymem Longen spolupracoval s Eduardem Bassem. V následujících dvaceti letech se z Pittermanna stala výrazná osobnost pražských kabaretů, působil v Červené sedmě, Lucerně, Montmartru, Na poříčí a Rokoku. V roce 1920 založil v Praze kabaret Bum a Revoluční scénu. V Revoluční scéně poprvé dramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka s Karlem Nollem v hlavní roli, a Kischovu povídku Nanebevstoupení Tonky Šibenice, kde ústřední roli hrála Longenova žena Xena. Nějaký čas působil také v zahraničí; v Paříži, Lublani a Berlíně, kde měl vlastní scénu Wilde Bühne . Přes Brno se vrátil do Prahy, kde v červnu 1925 založil spolu s režisérem Vladimírem Gamzou soubor Sečesteal , který se však dlouho při životě neudržel. Poté Longen přišel do Divadla Vlasty Buriana, kde působil jako dramaturg a herec, psal pro ně i úspěšné komedie, některé byly i zfilmovány a dodnes patří u publika k těm nejoblíbenějším. Byly to např. hry C. a k. polní maršálek, Kasta pro sebe, V tlamě velryby a Už mě vezou. Longen mě...

Více od autora