Ludvík Vaculík
Jaro je tady (fejetony z let 1981-1987)

1990 | Nakladatelství Mladá fronta

Fejetony glosující události, situace i vztahy mezi lidmi s mírným nadhledem, znalostí lidí a osobitým názorem na celou společnost. Fejetony glosující události, situace i vztahy mezi lidmi s mírným nadhledem, znalostí lidí a osobitým názorem na celou společnost.

Vyberte kus s kódem LETO26: 20 Kč

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

Další varianty

Stav Dobrý neautorský podpis	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	LETO26: 20 Kč
Stav Dobrý odřené hrany desek	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	LETO26: 20 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026	~~69 Kč~~ LETO26: 10 Kč
Stav Dobrý	Skladem na prodejně	~~59 Kč~~ LETO26: 20 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	262
Jazyk:	česky
ISBN10:	802040192X
ISBN:	9788020401922
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 3. 2023 13:27
Číslo položky:	512390

O autorovi

Ludvík Vaculík

Ludvík Vaculík byl český prozaik, fejetonista, publicista, disident, autor manifestu Dva tisíce slov a zakladatel samizdatové edice Petlice . Byl moravský patriot, ve tvorbě občas používal rodné valašské nářečí. Narodil se v Brumově jako syn tesaře. V letech 1941–1943 absolvoval dvouletý pracovní kurz firmy Baťa ve Zlíně, kde pak také až do roku 1946 pracoval . V roce 1946 však odmaturoval na obchodní akademii a odešel do Prahy, kde v roce 1950 absolvoval v oboru politicko-novinářském na Vysoké škole politické a sociální. Pracoval jako vychovatel, v letech 1948–1950 na učňovském internátu v Benešově nad Ploučnicí, poté v letech 1950–1951 na internátu ČKD v Praze. V letech 1945 až 1968 byl členem KSČ. Jako mladý vystoupil z katolické církve, do níž se v 90. letech opět vrátil. Jeho literární dráhu nastartovala v roce 1953 práce redaktora v oddělení politické literatury v nakladatelství Rudé právo, kde působil do roku 1957, později v týdeníku Beseda venkovské rodiny a od roku 1959 ve vysílání pro mládež v Československém rozhlase. Po celá 60. léta upoutával pozornost svou sociálně kritickou publicistikou. Roku 1965 nastoupil do redakce Literárních novin , nejvýznamnějšího periodika reformátorské inteligence, kde zůstal až do jejich zákazu v roce 1969. To již měl za sebou i prozaické začátky, jako například novelu Na farmě mládeže a román Rušný dům. Dnes se však za jeho skutečný vstup do literatury považuje až nonkonformní román Sekyra, která námětově čerpá z osudů Vaculíkova otce. I po své smrti zůstává uznávaným autorem celé řady fejetonů, v nichž po svém navázal na českou fejetonistickou tradici a žánr fejetonu přetvořil na útvar o poznání útočnější a kritičtější. Na IV. sjezdu svazu čs. spisovatelů v červnu 1967 prohlásil, že „za dvacet let nebyl...

Více od autora