Ota Šik
Jarní probuzení - iluze a skutečnost

Name: Jarní probuzení - iluze a skutečnost
Brand: Antikvariát Avion
SKU: 485948
Price: 45 CZK
Availability: SoldOut
ISBN: 9788020402080

1990 | Nakladatelství Mladá fronta

Když Ota Šik začátkem devadesátých let hodnotil svůj profesní a politický život , označil období šedesátých let jako „nejhezčí a nejplodnější“ období svého života.

U člověka působícího na poli vědy zpravidla jako „nejplodnější“ chápeme období, kdy publikuje své hlavní práce. Takové Šik v šedesátých letech oprav…du napsal. Jeho knihy Ekonomika, zájmy, politika a K problematice socialistických tržních vztahů patřily k dílům, která významně formovala ekonomické myšlení, směřující k reformě či – přesněji – k opuštění nefunkčního systému centrálního plánování a přechodu k tržní ekonomice.

Toto nicméně ani zdaleka nebyly jediné plody Šikovy aktivity v šedesátých letech. Dokázal také něco, co je ve společenských vědách jevem zcela ojedinělým, totiž dovést své myšlenky k implementaci do praxe a hluboce změnit reálný ekonomický systém v duchu výsledků svých teoretických prací. A ještě víc. Postupné prohlubování koncepce ekonomické reformy začalo přerůstat do bourání totalitních struktur a násobilo tak tlaky, generované sjezdem spisovatelů, články v literárních časopisech, ale i narůstající kritikou společenských poměrů uvnitř samotné komunistické strany. Výsledkem byly významné personální změny na vedoucích místech a otevření dveří k řadě demokratizačních počinů. Asi právě pro tyto výsledky chápe Šik šedesátá léta také jako svá nejhezčí.

Historické místo československých šedesátých let
Liberální autoři přechodu ke kapitalismu bez přívlastků v devadesátých letech udělali to, co po výměně politických garnitur ty nově nastupující obvykle dělají. Zapózují jako jediní posvěcení zachránci, kteří vědí, jak napravit všechno, co jejich předchůdci natropili. Vymezovat se v tomto smyslu vůči komunistické normalizační garnituře bylo samozřejmě hodně snadné a veřejností jednoznačně přijímané. Zde se proto liberální „devadesátníci“ nemuseli ani moc namáhat. Víc jim šlo o to, aby do pozice naivních diletantů a nedoléčených zastánců plánované ekonomiky dostali „osmašedesátníky“. Efekt tohoto tahu nebyl samozřejmý a přitom stál za to. Měl potvrdit to, co si ve vyhraněné podobě můžeme přečíst u Tomáše Ježka, totiž že skupina ekonomů kolem Václava Klause se na svou reformátorskou úlohu dlouhá léta předem připravovala a byla také jediná pro své historické poslání kompetentní. Takový image dláždil cestu k politickým pozicím.

Když Ota Šik začátkem devadesátých let hodnotil svůj profesní a politický život , označil období šedesátých let jako „nejhezčí a nejplodnější“ období svého života.

U člověka působícího na poli… vědy zpravidla jako „nejplodnější“ chápeme období, kdy publikuje své hlavní práce. Takové Šik v šedesátých letech opravdu napsal. Jeho knihy Ekonomika, zájmy, politika a K problematice socialistických tržních vztahů patřily k dílům, která významně formovala ekonomické myšlení, směřující k reformě či – přesněji – k opuštění nefunkčního systému centrálního plánování a přechodu k tržní ekonomice.

Toto nicméně ani zdaleka nebyly jediné plody Šikovy aktivity v šedesátých letech. Dokázal také něco, co je ve společenských vědách jevem zcela ojedinělým, totiž dovést své myšlenky k implementaci do praxe a hluboce změnit reálný ekonomický systém v duchu výsledků svých teoretických prací. A ještě víc. Postupné prohlubování koncepce ekonomické reformy začalo přerůstat do bourání totalitních struktur a násobilo tak tlaky, generované sjezdem spisovatelů, články v literárních časopisech, ale i narůstající kritikou společenských poměrů uvnitř samotné komunistické strany. Výsledkem byly významné personální změny na vedoucích místech a otevření dveří k řadě demokratizačních počinů. Asi právě pro tyto výsledky chápe Šik šedesátá léta také jako svá nejhezčí.

Historické místo československých šedesátých let
Liberální autoři přechodu ke kapitalismu bez přívlastků v devadesátých letech udělali to, co po výměně politických garnitur ty nově nastupující obvykle dělají. Zapózují jako jediní posvěcení zachránci, kteří vědí, jak napravit všechno, co jejich předchůdci natropili. Vymezovat se v tomto smyslu vůči komunistické normalizační garnituře bylo samozřejmě hodně snadné a veřejností jednoznačně přijímané. Zde se proto liberální „devadesátníci“ nemuseli ani moc namáhat. Víc jim šlo o to, aby do pozice naivních diletantů a nedoléčených zastánců plánované ekonomiky dostali „osmašedesátníky“. Efekt tohoto tahu nebyl samozřejmý a přitom stál za to. Měl potvrdit to, co si ve vyhraněné podobě můžeme přečíst u Tomáše Ježka, totiž že skupina ekonomů kolem Václava Klause se na svou reformátorskou úlohu dlouhá léta předem připravovala a byla také jediná pro své historické poslání kompetentní. Takový image dláždil cestu k politickým pozicím.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:

Dobrý

Vazba:

brožovaná

Počet stran:

315

Jazyk:

česky

ISBN10:

802040208X

ISBN:

9788020402080

Vydání:

Vydání druhé, v MF 1.

Vydáno v:

Praha

Vystaveno:

3. 7. 2023 10:44

Číslo položky:

584331

O autorovi

Ota Šik

Ota Šik, též Otto Schick byl český ekonom a politik pražského jara, člen ÚV KSČ. Ve známost vešel jako tvůrce hospodářských reforem, později často označovaných jako třetí cesta. V roce 1940 vstoupil jako nezaměstnaný do ilegální KSČ. O rok později až do konce války byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, v 50. letech propagoval totalitní direktivní plánování podle vzoru Sovětského svazu. Od roku 1961 působil jako ředitel Ekonomického ústavu ČSAV. Roku 1962 byl zvolen do ústředního výboru KSČ, od roku 1964 řídil státní a stranickou komisi pro hospodářské reformy. V dubnu 1968 byl na základě návrhu Alexandra Dubčeka jmenován zástupcem ministerského předsedy a koordinátorem hospodářských reforem . Po ztroskotání pražského jara emigroval do Švýcarska. Od roku 1970 pracoval jako pedagog v Basileji a Manchesteru a později jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu ve Švýcarsku. Po listopadu 1989 jej přizval tehdejší místopředseda federální vlády Valtr Komárek k diskusím o ekonomických reformách. Šik byl zastáncem tzv. třetí cesty, která byla pro okamžitou liberalizaci cen, ale zároveň pro pomalejší liberalizaci zahraničního obchodu. K jeho zálibám patřilo malování obrazů. V r. 1933 začal v Praze studovat malířství, školu však již v následujícím roce opustil a dále se vzdělával ve večerních kurzech. V důchodu po r. 1992 se pak už věnoval pouze malování, zejména krajinomalbě a ateliérové figurativní malbě. Převážnou část své tvorby se věnoval olejovým technikám, jimiž ztvárňoval romantická přírodní zákoutí a výhledy. V devadesátých letech se v Praze uskutečnily jeho dvě retrospektivní výstavy. Vystavoval i ve Švýcarsku, mj. v Curychu. Mezi jeho syny je divadelník, filmař a výtvarník Jiří Polák, ...

Více od autora