Jan Zrzavý, Jan Zrzavý, Vladimír Fyman
Jan Zrzavý

1980 | Nakladatelství Pressfoto

Soubor dvanácti pohlednic s reprodukcemi děl významného českého malíře, doplněný stručnou vícejazyčnou textovou přílohou. Soubor dvanácti pohlednic s reprodukcemi děl významného českého malíře, doplněný stručnou vícejazyčnou textovou přílohou.

s kódem BREZEN26: 161 Kč

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volné listy v obálce
Počet stran:	16 nečíslovaných textu
Jazyk:	česky
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Pohlednice (Pressfoto)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2024 14:35
Číslo položky:	1020249

O autorech

Jan Zrzavý

Jan Zrzavý byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a příležitostný publicista, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století. Postupně vystřídal několik škol: gymnázium v Havlíčkově Brodě, měšťanskou školu v Kutné Hoře a v Přibyslavi, pak se vrátil do Havlíčkova Brodu, v roce 1905 studoval na stavební průmyslovce v Brně. V moravské metropoli vážně onemocněl. Protože u přijímacích zkoušek v Praze neuspěl, učil se soukromě malovat u Karla Reisnera, Vladimíra Županského a Františka Ženíška. Od roku 1907 studoval několik roků na UMPRUM u profesora Dítěte. Byl ale po školním roce 1908-1909 vyloučen. Ještě se čtyřikrát neúspěšně pokusil dostat na pražskou Akademii, dále byl samouk. V roce 1924 navštívil Francii a až do roku 1939 se do ní opakovaně vracel. V roce 1910 se stal členem sdružení Sursum. V letech 1912–1917 a 1919–1923 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes, od roku 1923 Umělecké besedy. V roce 1931 realizoval svou první scénickou výpravu pro Národní divadlo v Praze a pokračoval spoluprací až do roku 1959. Jeho režijním partnerem byl především Ferdinand Pujman, režisér a dramaturg Opery Národního divadla, neboť scénografie J. Zrzavého byla věnována téměř výhradně hudebnímu divadlu. V letech 1947-1950 byl profesorem malby a kompozice na Katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 1966 byl jmenován národním umělcem. Je pochován na hřbitově u římskokatolického kostela v Krucemburku, pískovcový náhrobek, reliéfní kříž v půlkulaté desce, navrhl malíř sám. V Krucemburku se nachází Pamětní síň Jana Zrzavého. Často ho motivovaly pozoruhodné krajiny – cizí i domácí . Své náměty často opakoval....

Více od autora