Jan Štursa, Jiří Šebek
Jan Štursa : svědectví současníků a dopisy

1962 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Tato kniha o sochaři Janu Štursovi, jak ji sestavil Jiří Šebek, je jako ostatní svazky vydávané v řadě Paměti, korespondence, dokumenty specifickým útvarem a poskytuje čtenáři to, co mu nemůže dát žádná monografie, žádná vědecká shrnující studie: Totiž autentický, přímý, neprostředkovaný pohled na celé kulturní prostře…dí, životní podmínky a ovzduší, v kterém tento umělec zrál a tvořil. Poskytuje bezprostřední svědectví o Štursově mentalitě a psychologii, ukazuje, jaké byly Štursovy vztahy k jeho současníkům, k umění té doby i minulosti a zároveň také soustřeďuje všechny podstatné soudy Štursových současníků o jeho díle. Bohatá řada dokumentárních fotografií, z nichž většina byla až dosud neznáma, právě tak jako velký počet kreseb a několik reprodukcí Štursových děl, tuto knihu vhodně doplňuje. Význam Jana Štursy jako tvůrčího umělce i jako učitele celé generace našich sochařů, místo Štursova díla v našem umění i jeho postavení v evropské plastice té doby, vedle Maillola, Bourdella a Despiaua, ukazuje pak přesvědčivě předmluva, kterou k tomuto svazku napsal Jiří Mašin. Tato kniha o sochaři Janu Štursovi, jak ji sestavil Jiří Šebek, je jako ostatní svazky vydávané v řadě Paměti, korespondence, dokumenty specifickým útvarem a poskytuje čtenáři to, co mu nemůže dát žád…ná monografie, žádná vědecká shrnující studie: Totiž autentický, přímý, neprostředkovaný pohled na celé kulturní prostředí, životní podmínky a ovzduší, v kterém tento umělec zrál a tvořil. Poskytuje bezprostřední svědectví o Štursově mentalitě a psychologii, ukazuje, jaké byly Štursovy vztahy k jeho současníkům, k umění té doby i minulosti a zároveň také soustřeďuje všechny podstatné soudy Štursových současníků o jeho díle. Bohatá řada dokumentárních fotografií, z nichž většina byla až dosud neznáma, právě tak jako velký počet kreseb a několik reprodukcí Štursových děl, tuto knihu vhodně doplňuje. Význam Jana Štursy jako tvůrčího umělce i jako učitele celé generace našich sochařů, místo Štursova díla v našem umění i jeho postavení v evropské plastice té doby, vedle Maillola, Bourdella a Despiaua, ukazuje pak přesvědčivě předmluva, kterou k tomuto svazku napsal Jiří Mašin.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	89 Kč
	Stav Dobrý potrhaná obálka	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	278
Jazyk:	česky
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Paměti, korespondence, dokumenty, Paměti
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 6. 2025 8:54
Číslo položky:	1263063

O autorech

Jan Štursa

Jan Josef Štursa byl český sochař, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství. Po skončení měšťanky se chtěl stát zahradníkem, avšak jeho otec si přál, aby jeho syn byl krejčí. Tento záměr však jeho otci rozmluvil jeho učitel kreslení Jan Šimek, který rozpoznal jeho mimořádný talent. Vydal se proto studovat sochařsko-kamenickou školu v Hořicích, kterou absolvoval roku 1898 s mimořádně dobrými výsledky. Po škole začal pracovat v lomu v Mittelsteinu a v kamenické dílně bratří Zeidlerů v Berlíně. V práci však již v roce 1899 skončil a přihlásil se na Akademii výtvarných umění v Praze, kde úspěšně složil zkoušky a byl přijat do studií pod vedením Josefa Václava Myslbeka. V Myslbekově ateliéru vznikaly jeho první akty. Dívčí akt Z lázně zaujal Myslbeka natolik, že ho v roce 1903 nechal odlít do bronzu a vystavit na rektorátu AVU. Akademii úspěšně absolvoval v roce 1904. Díky stipendiu Nadace Josefa Hlávky podnikl studijní cestu do Mnichova, Švýcarska, Paříže a Londýna. Od roku 1908 pak pracoval jako Myslbekův asistent na AVU, až do vypuknutí první světové války. Za války sloužil u 81. pluku v Jihlavě, krátce na to se dostal na frontu u Haliče. Po zranění a pobytu v nemocnici se vrátil zpět do Jihlavy, kde pobýval až do roku 1916, kdy ho z vojenské služby vysvobodilo jmenování profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze po smrti Stanislava Suchardy. Na akademii zpočátku vedl medailérskou školu. V roce 1919 se stal nástupcem J. V. Myslbeka v roce 1922 se stal rektorem AVU a tuto funkci zastával až do roku 1924. V letech 1916–1925 bydlel na adrese Anglická čp. 1219/27, na fasádě domu směrem na náměstí Míru je pamětní deska s bustou. Byl řádným členem České akademie věd a umění a členem Societé Nationale des Beaux Arts v Paříži, SVU Mánes a uměleckých spolků v Mnichově a Vídni. Dne 28. dubna 1925 se zúčastnil umístění své sochy Dar nebes a země v Moderní galerii v pražské Strom...

Více od autora

Jiří Šebek

Narozen 16. 10. 1922 v Novém Městě na Moravě, zemřel 6. 6. 1999 v Praze. Malíř, grafik, učitel kreslení, výtvarný publicista se zaměřením na dílo sochaře Jana Štursy a umění na Českomoravské vysočině.

Více od autora