Knihy
Beletrie
Česká literatura
Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar ; Tři legendy o krucifixu

Julius Zeyer
Jan Maria Plojhar ; Tři legendy o krucifixu : tři legendy o krucufixu

1976 | Nakladatelství Československý spisovatel

V románu Jan maria Plojhar - čerpá ze své součastnosti a hlavní hrdina je prototyp člověka, ubíjeného malostí doby. Tři legendy o krucifixu - námětově těží z oblasti legend a snaží se čtenářovu lidskou účast zaměřit na podivuhodné osudy lidí, jejichž životním příběhům dovedl autor dát zvláštní atmosféru. 24.08.1976 V románu Jan maria Plojhar - čerpá ze své součastnosti a hlavní hrdina je prototyp člověka, ubíjeného malostí doby. Tři legendy o krucifixu - námětově těží z oblasti legend a snaží se čtenářovu lidsko…u účast zaměřit na podivuhodné osudy lidí, jejichž životním příběhům dovedl autor dát zvláštní atmosféru. 24.08.1976

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	387
Jazyk:	česky
Edice:	92. svazek ed. 92. svazek ed. Národní knihovna
Vydání:	Jana Marie Plojhara vydání 21., v ČS a v Národní knihovně vydání 1., Tří legend o krucifixu vydání 9., v ČS a v Národní knihovně
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 5. 2025 11:6
Číslo položky:	1231070

O autorovi

Julius Zeyer

Julius Zeyer byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratr byl český novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla, který v letech 1873–1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“ V jeho díle se také často objevuje motiv silného citového přátelství mezi muži a až eroticky laděné popisy krásy mladých mužů . Na základě těchto faktů a pečlivého rozboru jeho díla došla řada literárních vědců a historiků k závěru, že Julius Zeyer byl s největší pravděpodobností homosexuál či snad bisexuál. Této teorii nasvědčuje i Zeyerova osobní korespondence, v níž se opakovaně zmiňuje o jakémsi svém velkém a strašném tajemství, o svých pocitech osamělosti, smutku a vyděděnosti ze společnosti. Pravdou také je, že se nikdy neoženil a není an...

Více od autora