Knihy
Vzácné knihy
19. století
Ferdinand Menčík
Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti

Ferdinand Menčík: Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti

Ferdinand Menčík
Matice lidu - ročník XXVIII. - čísla 4 a 6 - Santa Lucia + Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti

1893 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Z obsahu: 1, Mládí Kollárovo 2, V Bystřici 3, V Prešpurku 4, V Jeně 5, Mína 6, V Pešti 7, Kollár a Mína v Pešti 8, O Slávy Dceři 9, O vzájemnosti slovanské Z obsahu: 1, Mládí Kollárovo 2, V Bystřici 3, V Prešpurku 4, V Jeně 5, Mína 6, V Pešti 7, Kollár a Mína v Pešti 8, O Slávy Dceři 9, O vzájemnosti slovanské

Obsažené svazky:

Santa Lucia, román 1893 (360 s.)
Jan Kollár, pěvec slovanské vzájemnosti 1893 Matice lidu ročník XXVII číslo 6 (běžné číslo 162) (125 , 3 nečíslované y, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč
	Stav Dobrý razítko	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Poznámka:	2 díla v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	360 + 125
Jazyk:	česky
Edice:	27, 27. svazek ed. 27, 27. svazek ed. Matice lidu
Vydání:	1. čes. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 9. 2024 14:46
Číslo položky:	975398

O autorech

Vilém Mrštík

Vilém Mrštík byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik. Část díla napsal se svým bratrem Aloisem Mrštíkem a jsou proto známi jako autorská dvojice bratři Mrštíkové. Vilém Mrštík se narodil v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako druhý ze sourozenecké čtveřice synů ševce Aloise a švadleny Františky. Už roku 1869 se s rodiči a bratry Aloisem , Františkem a Norbertem odstěhoval do Ostrovačic a záhy pak do Brna. Vystudoval gymnázium v Brně a v Praze na Malé Straně. Po maturitě se v Praze pokusil o studia práv, ale pro umělecké zájmy je nedokončil. Po několika letech pražského života, při němž se věnoval literární a společenské činnosti, se pro zhoršující se psychické problémy odstěhoval zpět na Moravu k bratrovi Aloisovi do Diváků. Roku 1904 se tam oženil s literárně nadanou Boženou, roz. Pacasovou z Hejčína u Olomouce . Od roku 1895 patřil Vilém k signatářům Manifestu České moderny. Zařadil se k překladatelům a propagátorům ruského realismu, hlavně Dostojevského, Turgeněva, Gogola a Tolstého, podobnou pozornost věnoval i francouzským realistům. Zabýval se i literární kritikou, kde obhajoval syrovost a pravdivost francouzského realismu, především Émila Zoly a Guy de Maupassanta. Vilém Mrštík kromě své knižní tvorby přispíval do Zory, Ruchu, České revue a později i do Lumíru. Část Vilémova literárního díla vznikla v ojedinělé spolupráci s bratrem Aloisem. Nejdůležitějším výsledkem této spolupráce bylo drama Maryša, které bývá označováno za vrchol české realistické dramatické tvorby. Vilém také zčásti přispěl k původně devítisvazkové vesnické kronice Aloise Mrštíka Rok na vsi. Nadčasovou hodnotu si zachovala polemická brožura Bestia triumphans z roku 1897, ve které se věnoval otázkám ochrany pražských památek . Lyrickou not...

Více od autora

Ferdinand Menčík

Ferdinand Menčík byl český literární a divadelní historik a knihovník. Ferdinand Menčík pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval gymnázium v Jičíně v roce 1872, filozofii v Praze a Vídni. V roce 1876 se stal správcem vídeňské Dvorské knihovny, v roce 1884 lektorem řeči a literatury české na Vídeňské univerzitě, od roku 1898 byl archivářem hraběte Jana Harracha. Díky vlivu Ferdinanda Menčíka se 15. září 1895 v Jičíně ustavil Muzejní spolek. Uveřejňoval v Českém časopise muzejním, v letech 1884–1891 byl dopisujícím členem Královské české společnosti nauk, v letech 1891–1893 členem České akademie. Byl jmenován rytířem řádu Františka Josefa a rytířem ruského řádu sv. Anny III. třídy. Jeho syn Alexander Menčík byl okresním hejtmanem v Prostějově, dcera Marie Menčíková se v roce 1912 provdala za podnikatele Tomáše Baťu. Přispíval do Ottova slovníku naučného pod značkou Mík. Je autorem hesel:

Více od autora