Knihy
Historie
Pravěk
Jaroslav Malina
Jak vznikly největší monumenty dávnověku

Jaroslav Malina: Jak vznikly největší monumenty dávnověku

Jaroslav Malina, Pavel Pavel
Jak vznikly největší monumenty dávnověku

1994 | Nakladatelství Svoboda

Autoři se pokouší vysvětlit, jaké nástroje a pracovní postupy používali dávní stavitelé při tvorbě svých děl. Používají k tomu především logiku a vlastní zkušenosti. Autoři se pokouší vysvětlit, jaké nástroje a pracovní postupy používali dávní stavitelé při tvorbě svých děl. Používají k tomu především logiku a vlastní zkušenosti.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	414
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020502114
ISBN:	9788020502117
Ilustrátor:	Jan Jiskra, Oldřich Pošmurný
Edice:	Členská knižnice
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 8. 2025 10:54
Číslo položky:	1341876

O autorech

Jaroslav Malina

Malina, Jaroslav A. , český sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel; profesor antropologie a ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Malina měl už od dětství velkou zálibu v archeologii a antropologii. Po dokončení střední školy se přihlásil ke studiu archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde také promoval v roce 1967. V roce 1969 provedl se svými kolegy první archeologický experiment. Tímto experimentem a svou následující prací a iniciativou v experimentální archelogii se stal zakladatelem této vědecké disciplíny v tehdejším Československu. Právě díky své práci s experimentem postupně přesouval své zájmy k výzkumu v antropologii. Díky své práci v oblasti experimentální archeologie se Jaroslav Malina důkladně seznámil a ocenil komplexnost lidské přirozenosti a zaměřil své výzkumné a badatelské zájmy k antropologii. Na začátku devadesátých let minulého století znovu-založil, společně s Janem Benešem a Vladimírem Novotným, Katedru antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Katedra přímo navazovala na Sukův Antropologický ústav, který byl v letech 1948 – 19891 z ideologických důvodů striktně omezen a redukován. Malina, stejně jako jeho kolegové, silně podporoval koncept antropologie jako celostního, integrálního vědeckého oboru, který zkoumá člověka ze všech myslitelných úhlů pohledu. Jaroslav Malina se stal ředitelem1 Katedry antropologie po úmrtí jejího prvního ředitele Jana Beneše

Více od autora

Pavel Pavel

Pavel Pavel je český technik a experimentální archeolog, který se zabýval zkoumáním možných způsobů transportu těžkých břemen při stavbě monumentálních staveb dávnověku. Angažuje se také v politice – v letech 2000 až 2008 a opět 2012 až 2020 jako zastupitel Jihočeského kraje , v letech 1998 až 2019 zastupitel města Strakonice, bývalý člen ODS, nyní člen hnutí JIH 12. Absolvoval elektrotechnickou fakultu Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni. V roce 1986 pracoval jako předseda ZO SSM v Zemědělském stavebním sdružení ve Strakonicích. Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Základní princip jejich pohybu byl zveřejněn v roce 1971 v knize Francise Maziéra - Tajemství Velikonočního ostrova, str. 110 cit.: "Znovu si připomínám jiné tvrzení jednoho domorodce. Říkal, že "sochy postupovaly vstoje a sunuly se kupředu v přívratných polokroužcích na své kulaté základně." Úspěšně postavil a vyzkoušel, stejně jako i někteří další nezávisle na něm, několik modelů na ověření svých úvah. Veřejnou prezentaci však uskutečnil jako jediný. V roce 1981 vyrobil za vydatné pomoci ZO SSM, stran Národní Fronty, svého zaměstnavatele a dalších přátel 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí. Dalším pokusem, který Pavel Pavel provedl, bylo přesunutí necelých 30 tun těžkého Kadovského viklanu poblíž obce Kadov v okrese Strakonice. Tento viklan neznámý vandal vyvalil z jeho původního místa. Šest lidí vybavených pouze d...

Více od autora