Knihy
Psychologie a osobní rozvoj
Psychologie
Jaro Křivohlavý
Jak si navzájem lépe porozumíme

Jaro Křivohlavý
Jak si navzájem lépe porozumíme : kapitoly z psychologie sociální komunikace

1988 | Nakladatelství Svoboda

Tato publikace pojednává o tom, co se děje v situacích, kdy se jeden člověk setkává s druhým — když se setkají poprvé i když se setkávají častěji. Jejím předmětem je sociální styk člověka s člověkem a zvláště pak jeho komunikační stránka, tj. to, jak si spolu navzájem slovně i beze slov sdělujeme mnohé — informace, pos…toje, emoce, svá sebepojetí atp. Důraz je zde položen na mimoslovní způsoby sdělování, tj. na to, co si »říkáme« pohledy, výrazem obličeje, přiblížením či odstupem, pohledy, gesty i »tónem« hlasu. Umění naslouchat je při tom záměrně věnováno podstatně více pozornosti než umění mluvit. Mluvit se učíme odmalička. Kdy a kde se však učíme »vyčíst« z pohledu to, co ten, s nímž jsme se setkali, nám chce vlastně říci, co se v něm děje? Tato publikace pojednává o tom, co se děje v situacích, kdy se jeden člověk setkává s druhým — když se setkají poprvé i když se setkávají častěji. Jejím předmětem je sociální styk člověka s člověkem a… zvláště pak jeho komunikační stránka, tj. to, jak si spolu navzájem slovně i beze slov sdělujeme mnohé — informace, postoje, emoce, svá sebepojetí atp. Důraz je zde položen na mimoslovní způsoby sdělování, tj. na to, co si »říkáme« pohledy, výrazem obličeje, přiblížením či odstupem, pohledy, gesty i »tónem« hlasu. Umění naslouchat je při tom záměrně věnováno podstatně více pozornosti než umění mluvit. Mluvit se učíme odmalička. Kdy a kde se však učíme »vyčíst« z pohledu to, co ten, s nímž jsme se setkali, nám chce vlastně říci, co se v něm děje?

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, vybledlý hřbet

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	235
Jazyk:	česky
Edice:	Členská knižnice
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 5. 2025 11:5
Číslo položky:	1236410

O autorovi

Jaro Křivohlavý

Jaro Křivohlavý byl český psycholog a spisovatel. Zabýval se psychologií zdraví, experimentální psychologií, logoterapií, pozitivní psychologií a problematikou manželského života. Napsal řadu populárně-vědeckých knih věnovaných mj. tématům štěstí, stresu, stárnutí nebo odpuštění a jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví. Roku 1942 ve věku 17 let byl jako student roudnického gymnázia zatčen a uvězněn v Malé pevnosti nacistického koncentračního tábora v Terezíně. Později pracoval tři roky na dole Prago IV v Kladně. Po maturitě v Roudnici studoval v letech 1945-1949 na Filozofické fakultě UK obory psychologie – filozofie a anglistika, v roce 1950 mu byl udělen doktorát filozofie. V roce 1966 se stal kandidátem věd, roku 1976 se habilitoval na Filozofické fakultě UK a získal tak titul docenta. V roce 1996 ho prezident republiky Václav Havel jmenoval univerzitním profesorem psychologie. Prvních 15 let profesního života pracoval ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce v Praze. V období 1967–1994 byl zaměstnán v Institutu pro další vzdělávání lékařů v Praze. V průběhu těchto let učil a publikoval v Čechách i v zahraničí. Později přednášel psychologii zdraví na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Byl křesťanem, pokřtěn byl v roce 1939, byl členem Českobratrské církve evangelické a presbyterem, 19. května 1977 byl v Praze-Braníku ordinován jako laický kazatel. Za totality byl po tři období svobodně zvoleným laickým členem vedení této církve . Od roku 1951 byl ženatý, měl 3 děti, 8 vnoučat a 10 pravnoučat.

Více od autora