Edita Štěříková
Jak potůček v jezeře : Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století

2009 | Nakladatelství Kalich

O dějinách Obnovené Jednoty bratrské, církve vzniklé v 18. století a dnes rozvětvené téměř po celém světě, existuje bohatá, především cizojazyčná literatura. Jak už jméno napovídá, v jejích kořenech lze hledat dědictví staré české Jednoty bratrské. U kolébky Obnovené Jednoty stáli moravští exulanti, potomci bratří z fu…lneckého sboru, jehož posledním kazatelem byl Jan Amos Komenský. V roce 1727 podepsali v Herrnhutu statuty „bratrského spolku“. Jejich společenství se brzy stalo tak přitažlivé, že se v něm postupně ocitli v menšině, ačkoliv se k němu během padesáti let připojilo více než dva tisíce exulantů z Moravy, Čech a rakouského Slezska. Svou exulantskou vážností stáli Moravané své vrchnosti, svému milému, fantazií obdařenému hraběti Mikuláši Ludvíku Zinzendorfovi nejednou v cestě. V dosavadní literatuře se o nich psalo jen na okraji, spíše povrchně a více z hlediska Zinzendorfova. Moravané se tak dostali zcela do stínu výřečného hraběte. Tato práce si naopak všímá především exulantů, na základě pramenů se ve zkratce snaží podchytit jejich osudy, jejich postoje a přínos pro vznikající církev, v níž chtěli vidět obnovenou českou Jednotu bratrskou. O dějinách Obnovené Jednoty bratrské, církve vzniklé v 18. století a dnes rozvětvené téměř po celém světě, existuje bohatá, především cizojazyčná literatura. Jak už jméno napovídá, v jejích kořenech l…ze hledat dědictví staré české Jednoty bratrské. U kolébky Obnovené Jednoty stáli moravští exulanti, potomci bratří z fulneckého sboru, jehož posledním kazatelem byl Jan Amos Komenský. V roce 1727 podepsali v Herrnhutu statuty „bratrského spolku“. Jejich společenství se brzy stalo tak přitažlivé, že se v něm postupně ocitli v menšině, ačkoliv se k němu během padesáti let připojilo více než dva tisíce exulantů z Moravy, Čech a rakouského Slezska. Svou exulantskou vážností stáli Moravané své vrchnosti, svému milému, fantazií obdařenému hraběti Mikuláši Ludvíku Zinzendorfovi nejednou v cestě. V dosavadní literatuře se o nich psalo jen na okraji, spíše povrchně a více z hlediska Zinzendorfova. Moravané se tak dostali zcela do stínu výřečného hraběte. Tato práce si naopak všímá především exulantů, na základě pramenů se ve zkratce snaží podchytit jejich osudy, jejich postoje a přínos pro vznikající církev, v níž chtěli vidět obnovenou českou Jednotu bratrskou.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 7. 4. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	419
Jazyk:	česky
ISBN10:	807017112X
ISBN:	9788070171127
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 11:18
Číslo položky:	988944

O autorovi

Edita Štěříková

Edita Štěříková, rozená Blažková, je česká vědecká pracovnice zabývající se problematikou exilu a pobělohorských exulantů, badatelka, autorka knih a článků na toto téma, emeritní archivářka Evangelické církve hesensko-nasavské. V roce 2003 jí byla udělena Evangelickou teologickou fakultou UK Medaile J. A. Komenského. Je čestnou členkou spolku Exulant, který ji v roce 2017 rovněž udělil cenu Jana Amose Komenského Orbis terrarum. Je čestnou členkou evangelického reformovaného sboru v Zelově. Od roku 1969 žije v Německu. Jejím manželem byl Otto Štěřík . V letech 1955–1960 vystudovala obor české dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studia jí bylo upíráno zákonné právo na práci nejen v oboru, ale i mimo obor – včetně práce manuální. V roce 1969 emigrovala s manželem Otto Štěříkem a dvěma dětmi do Německa. Ve Frankfurtu nad Mohanem pracovala v letech 1970–1972 pro Frankfurtskou historickou komisi v městském archivu a v letech 1972 až 1998 byla archivářkou v Ústředním archivu evangelické církve hesensko-nasavské. Zabývala se zde především hesensko-nasavskými církevními dějinami od nejstarší doby až do 20. století. Po roce 1990 obnovila Edita Štěříková své přerušené studium dějin české náboženské emigrace a výsledky své badatelské práce publikovala v České republice, Polsku i Německu v několika jazycích. Podklady a prameny, jimiž jsou mimo jiné i mnohé egodokumenty, hledala v archivech v Nizozemsku, Švýcarsku, Německu, Rakousku, Polsku, České i Slovenské republice. Téměř na všech cestách ji doprovázel manžel a byl jí velikou oporou. Begleitband zur Ausstellung je doprovodná kniha s texty a doplňky k výstavě. Všechny níže uvedené nadčasové knihy vydal vlastním nákladem Zentralarchiv der Evangelischen Kirche in Hessen und Nassau v Darmstadtu....

Více od autora