Vítězslav Nezval, František Hrubín, Jaroslav Seifert, Vladimír Holan, Pavel Šrut, Josef Kainar, Miroslav Holub, Oldřich Mikulášek, Jiří Kolář, Miroslav Florian, Karel Šiktanc, Jan Skácel, Jiří Šotola, Jiří Opelík, Miroslav Červenka, Ivan Wernisch, Jiří Brabec, Mojmír Grygar, Miloslav Topinka, Antonín Brousek, Vladimír Karfík, Věra Karfíková
Jak číst poezii

1969 | Nakladatelství Československý spisovatel

Kolektivní práce sedmi odborníků uvádí čtenáře do četby moderní poezie, zasvěcuje ho do jejího vidění světa i jejich stavebních principů. V tomto novém vydání je úvodní Červenkův výklad doplněn a rozšířen . K přepracovaným kapitolám o Nezvalovi, Halasovi, Kainarovi, Hrubínovi, Holanovi, Mikuláškovi přibyl portrét Seif…ertův a Kolářův. Zastoupeni jsou i příslušníci generace střední a někteří z básníků nejmladších . Kolektivní práce sedmi odborníků uvádí čtenáře do četby moderní poezie, zasvěcuje ho do jejího vidění světa i jejich stavebních principů. V tomto novém vydání je úvodní Červenkův výklad doplněn a roz…šířen . K přepracovaným kapitolám o Nezvalovi, Halasovi, Kainarovi, Hrubínovi, Holanovi, Mikuláškovi přibyl portrét Seifertův a Kolářův. Zastoupeni jsou i příslušníci generace střední a někteří z básníků nejmladších .

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	261
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2., dopl. a přeprac.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 8. 2023 13:4
Číslo položky:	607210

O autorech

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora