Paul Verlaine
Intimní liturgie

2004 | Karmelitánské nakladatelství

Čtyři roky před smrtí, v roce 1892, vydává francouzský básník Paul Verlaine knihu veršů, nazvanou Intimní liturgie. „Tato nevelká knížka, jež se obrací k nevelké čtenářské elitě,“ píše v úvodu básník, „je doplněním, ba odvažuji se říci vyvrcholením dosti významného a rozlehlého díla, o němž se autor domnívá, že odpovíd…á jeho opravdovému vztahu k víře.“ Sbírka je soukromým, intimním vyznáním křesťana, který si v těžké životní chvíli uvědomil, že až dosud byla jeho víra formální a nedostatečná.
Básně lze rozdělit do dvou skupin, které se vzájemně prostupují. V jedné autor evokuje hlavní svátky liturgického kalendáře, v druhé pak veršem parafrázuje hlavní části mše.
Bezprostředním popudem k básníkově konverzi se staly dvě události, které tvrdě zasáhly do Verlaineova života. Obě znamenaly ztrátu bytostí, k nimž byl básník citově vázán.
V červenci 1873 Verlaine v hádce postřelil svého přítele Arthura Rimbauda, a třebaže zranění nebylo vážné, ocitl se básník na dva roky ve vězení. V dubnu 1874 rozhodl soudní tribunál departamentu Seine o rozluce Verlaineova manželství s Matyldou Mautéovou, která si podle rozsudku měla podržet i jejich syna. Když toto rozhodnutí předával ředitel věznice v belgickém Monsu Verlainovi, vyžádal si básník útěchu od kněze. Zároveň poprosil o katechismus.
Čtyři roky před smrtí, v roce 1892, vydává francouzský básník Paul Verlaine knihu veršů, nazvanou Intimní liturgie. „Tato nevelká knížka, jež se obrací k nevelké čtenářské elitě,“ píše v úvodu básník,… „je doplněním, ba odvažuji se říci vyvrcholením dosti významného a rozlehlého díla, o němž se autor domnívá, že odpovídá jeho opravdovému vztahu k víře.“ Sbírka je soukromým, intimním vyznáním křesťana, který si v těžké životní chvíli uvědomil, že až dosud byla jeho víra formální a nedostatečná.
Básně lze rozdělit do dvou skupin, které se vzájemně prostupují. V jedné autor evokuje hlavní svátky liturgického kalendáře, v druhé pak veršem parafrázuje hlavní části mše.
Bezprostředním popudem k básníkově konverzi se staly dvě události, které tvrdě zasáhly do Verlaineova života. Obě znamenaly ztrátu bytostí, k nimž byl básník citově vázán.
V červenci 1873 Verlaine v hádce postřelil svého přítele Arthura Rimbauda, a třebaže zranění nebylo vážné, ocitl se básník na dva roky ve vězení. V dubnu 1874 rozhodl soudní tribunál departamentu Seine o rozluce Verlaineova manželství s Matyldou Mautéovou, která si podle rozsudku měla podržet i jejich syna. Když toto rozhodnutí předával ředitel věznice v belgickém Monsu Verlainovi, vyžádal si básník útěchu od kněze. Zároveň poprosil o katechismus.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	56
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071927392
ISBN:	9788071927396
Překladatel:	Gustav Francl
Vydáno v:	Kostelní Vydří
Vystaveno:	28. 3. 2025 11:36
Číslo položky:	1194334

O autorovi

Paul Verlaine

Paul Marie Verlaine byl francouzský básník, představitel prokletých básníků a symbolismu. Paul Verlaine se narodil 30. března 1844 v Metách. Byl jediným synem ženijního důstojníka Nicolase Verlaina a jeho manželky Élisy. V domácnosti s nimi žila ještě Paulova o osm let starší sestřenice z matčiny strany, kterou měl velmi rád. V roce 1851 otec odešel z armády a rodina se přestěhovala do pařížské čtvrti Batignolles. Studentská léta strávil na internátní škole v Bonapartově lyceu. Paul byl průměrný žák, který rád četl básně i prózu, obdivoval Victora Huga. Ve čtrnácti letech objevil verše Charlese Baudelaira a Théodora de Banville a to mu dalo impulz k vlastní tvorbě. Začal psát první básně, také se naučil kouřit a pít alkohol. Po maturitě v roce 1862 strávil prázdniny na severu Francie u sestřenice Élisy, která se mezitím provdala za majitele cukrovaru. V roce 1864 nastoupil do zaměstnání jako úředník na městské radnici. Vedl společenský život, rád sedával v kavárnách a popíjel absint. Spřátelil se se skupinou parnasistických básníků a dalšími osobnostmi kolem salonů Ricardových a Niny de Callias. V Ricardově časopise L’Art byly zveřejněny jeho první básně, studie o Baudelairovi a jiné příspěvky. V roce 1866 byla u nakladatele A. Lemerra vydána Verlainova první kniha Saturnské básně , aniž by vzbudila větší pozornost. Finanční prostředky poskytla sestřenice Élise, která v následujícím roce zemřela. V roce 1869 vyšla u téhož nakladatele Verlainova druhá kniha Galantní slavnosti . V roce 1870 se po dvouleté známosti oženil s Mathildou Mautéovou, o rok později se jim narodil syn Georges. Verlaine se snažil omezit pití a manželství bylo zpočátku šťastné. V tomto období napsal básně pro svou ženu, které byly vydány ve sbírce Dobrá píseň v roce 1870. Během prusko-francouzské války se při obléhání Paříže zapojil do Národní gardy a pracoval v tiskovém ...

Více od autora