Vojtěch Jarník
Integrální počet : 1. díl - I

1974 | Nakladatelství Academia

V jedenácti kapitolách uvádí autor některé věty z "Diferenciálního počtu I", základy určitých integrálů podle definice Riemannovy, teorii neurčitého integrálu, a vysvětluje integrace některých speciálních funkcí, zvláště funkcíracionálních. Další kapitoly obsahují nejjednodušší geometrické aplikace, počátky numerického… počítání určitých integrálů, užití integrálního počtu k zavedení elementárních funkcí a úvod do teorie nevlastních integrálů. Posledníkapitoly doplňují látku vyloženou v kapitolách II-IV. V jedenácti kapitolách uvádí autor některé věty z "Diferenciálního počtu I", základy určitých integrálů podle definice Riemannovy, teorii neurčitého integrálu, a vysvětluje integrace některých speciál…ních funkcí, zvláště funkcíracionálních. Další kapitoly obsahují nejjednodušší geometrické aplikace, počátky numerického počítání určitých integrálů, užití integrálního počtu k zavedení elementárních funkcí a úvod do teorie nevlastních integrálů. Posledníkapitoly doplňují látku vyloženou v kapitolách II-IV.

Součástí souboru:

Integrální počet 1974 (2 sv, 5. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	243
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání 5. nezměněné
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 5. 2024 11:0
Číslo položky:	845574

O autorovi

Vojtěch Jarník

Vojtěch Jarník, též Adalbert Jarník , patřil mezi největší české matematiky 20. století. Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka , doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky , rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely . Byl nejmladší ze šesti dětí. Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu , kde byl žákem profesora E. Landaua. V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce. Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy. Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá: V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1. Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky. Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbi...

Více od autora