Vojtěch Jarník
Integrální počet II.

1955 | Nakladatelství Československé akademie věd

Spis je pokračováním autorovy knihy "Úvod do počtu integrálního", jehož znalost předpokládá. Vychází z theorie Lebesgue-Stieltjesova integrálu a buduje theorii Lebesgueova integrálu. Jak autor sám upozorňuje, převládá v knizearitmetické stanovisko a málo se uplatňují vztahy ke geometrii a vůbec ne vztahy k funkcionální… analyse. Kniha neobsahuje theorii k-rozměrných integrálů v n-rozměrném prostoru, tedy ani theorii plošných integrálů. Za totheorii rozvojů podle orthogonálních funkcí. Theorie míry a měřitelné funkce jsou probrány v prvních dvou kapitolách. Je věnována pozornost integrálu Reimannovu a Perronovu, Fourierovým řadám, asymptotickým rozvojům, mechanickékvadratuře, gammafunkci a eliptickým integrálům. Zvláštní kapitola se zabývá Euler-Maclaurinovou formulí. V textu je velmi často poznamenáno, které věty, odvozené původně pro reálné funkce, platí také pro funkce Spis je pokračováním autorovy knihy "Úvod do počtu integrálního", jehož znalost předpokládá. Vychází z theorie Lebesgue-Stieltjesova integrálu a buduje theorii Lebesgueova integrálu. Jak autor sám upo…zorňuje, převládá v knizearitmetické stanovisko a málo se uplatňují vztahy ke geometrii a vůbec ne vztahy k funkcionální analyse. Kniha neobsahuje theorii k-rozměrných integrálů v n-rozměrném prostoru, tedy ani theorii plošných integrálů. Za totheorii rozvojů podle orthogonálních funkcí. Theorie míry a měřitelné funkce jsou probrány v prvních dvou kapitolách. Je věnována pozornost integrálu Reimannovu a Perronovu, Fourierovým řadám, asymptotickým rozvojům, mechanickékvadratuře, gammafunkci a eliptickým integrálům. Zvláštní kapitola se zabývá Euler-Maclaurinovou formulí. V textu je velmi často poznamenáno, které věty, odvozené původně pro reálné funkce, platí také pro funkce

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	pouze 2. díl
Vazba:	pevná
Počet stran:	760
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2026 8:11
Číslo položky:	1752633

O autorovi

Vojtěch Jarník

Vojtěch Jarník, též Adalbert Jarník , patřil mezi největší české matematiky 20. století. Narodil se v rodině Jana Urbana Jarníka , doktora filozofie a profesora na české univerzitě v Praze a Jindřišky , rozené Eysseltové, šlechtičny z Klimpely . Byl nejmladší ze šesti dětí. Coby absolvent První české reálky v Ječné ulici v Praze nastoupil Vojtěch Jarník roku 1915 ke studiu matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1919 vykonal zkoušku učitelské způsobilosti z fyziky a o rok později z matematiky. V roce 1921 následoval doktorát za práci O kořenech funkcí Besselových. Již v době svého studia byl v letech 1919–21 asistentem na české technice v Brně u profesora Jana Vojtěcha. Od roku 1921 přešel do Prahy k profesorovi Karlu Petrovi na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity. V roce 1925 se na univerzitě habilitoval z matematiky prací O mřížových bodech v rovině. Necelé tři roky studoval i na univerzitě v Göttingenu , kde byl žákem profesora E. Landaua. V roce 1929 byl Vojtěch Jarník jmenován mimořádným profesorem matematiky na Karlově univerzitě a o šest let později pak řádným profesorem. Na univerzitě působil až do roku 1967, kdy odešel do penze. Po vzniku Československé akademie věd byl v roce 1952 jmenován akademikem a stal se prvním předsedou její matematicko-fyzikální sekce. Vojtěch Jarník se zajímal o historii matematiky, obzvláštní péči věnoval studiu díla Bernarda Bolzana. Hlavní náplní jeho práce byly oblasti teorie čísel a matematické analýzy. Vydal čtyřsvazkovou učebnici matematické analýzy, která se dodnes používá: V letech 1935–50 byl vedoucím redaktorem matematické části Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky. Jako jeden z mála Čechů patří mezi matematiky s Erdősovým číslem 1. Socialistická ocenění: laureát státní ceny Klementa Gottwalda, nositel Řádu práce a Řádu republiky. Vojtěch Jarník je pohřben na břevnovském hřbi...

Více od autora