Egon Bondy
Indická filosofie 1

1991 | Nakladatelství Vokno

Jedná se o první díl originálně napsaných dějin filosofie, který je zkomponovaný ze dvou vzájemně korespondujících částí.

Část první, rozsahem skromnější, je věnována úplným počátkům indického myšlení zaznamenaného ve védských spisech a upanišadách. Přináší dále komentovaný výklad Buddhovy nauky a džinismu.
<…br>Druhá část knihy E. Bondyho je složena ze tří základních kapitol. Kapitola o klasických bráhmanských systémech zahrnuje tato témata: sánkhja , kterou charakterizuje jako ateistický dualismus; jóga, která není filosofií, ale spíše systémem pouček k praktické cestě k osvobození; vaišéšika, druhý nejvýznamnější bráhmanský systém; njája, která se zabývala především logikou; mímánsa, která se snažila o to pochopit, jak rozumět védám a jak podle nich žít. Další kapitola se věnuje buddhistické filosofii. Nejprve pojednává o dvou historických větvích buddhismu - hínajáně a máhajáně, poté se věnuje vidžňánavádě, sautrántice-jógáčáře a vadžrajáně. Třetí kapitola je věnována védantě , E. Bondy zde pojednává o bhagavadgítě, advaitě-védantě a o monoteistických systémech.

Tato kniha vzbudila smíšené reakce, ovšem pro studenty či zájemce o orientální filosofii se může stát užitečnou pomůckou.

Kniha je dedikována Petru Uhlovi a Václavu Havlovi. Jedná se o první díl originálně napsaných dějin filosofie, který je zkomponovaný ze dvou vzájemně korespondujících částí.

Část první, rozsahem skromnější, je věnována úplným počátkům indického …myšlení zaznamenaného ve védských spisech a upanišadách. Přináší dále komentovaný výklad Buddhovy nauky a džinismu.

Druhá část knihy E. Bondyho je složena ze tří základních kapitol. Kapitola o klasických bráhmanských systémech zahrnuje tato témata: sánkhja , kterou charakterizuje jako ateistický dualismus; jóga, která není filosofií, ale spíše systémem pouček k praktické cestě k osvobození; vaišéšika, druhý nejvýznamnější bráhmanský systém; njája, která se zabývala především logikou; mímánsa, která se snažila o to pochopit, jak rozumět védám a jak podle nich žít. Další kapitola se věnuje buddhistické filosofii. Nejprve pojednává o dvou historických větvích buddhismu - hínajáně a máhajáně, poté se věnuje vidžňánavádě, sautrántice-jógáčáře a vadžrajáně. Třetí kapitola je věnována védantě , E. Bondy zde pojednává o bhagavadgítě, advaitě-védantě a o monoteistických systémech.

Tato kniha vzbudila smíšené reakce, ovšem pro studenty či zájemce o orientální filosofii se může stát užitečnou pomůckou.

Kniha je dedikována Petru Uhlovi a Václavu Havlovi.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	237
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085239078
ISBN:	9788085239072
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Poznámky k dějinám filosofie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 9. 2025 7:38
Číslo položky:	1385307

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora