Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem na prodejně |
Vazba: | Brožovaná |
Počet stran: | 175, [9] barev. il |
Jazyky: | česky |
Vydání: | Vyd. 1 |
ISBN: | 80-85875-31-4 (brož.) |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | po 8. srpna 2022 10:40 |
Číslo položky: | 376934 |
Do skupiny idiopatických střevních zánětů jsou řazena tato onemocnění: ulcerózí kolitida, Crohnova nemoc a tzv. neurčitá kolitida. Autor se v publikaci věnuje tomuto tématu z hlediska historie, epidemiologie, etiologie a patogeneze, klinického obrazu, průběhu a vývoje, diagnózy, komplikací a extraintestinálních manifestací. Neopomíjí aniproblematiku idiopatických střevních zánětů v těhotenství a v dětství. Důkladně probírá otázky spojené s diferenciální diagnózou, konzervativní a chirurgickou léčbou a prognózou těchto onemocnění. Kniha obsahuje barevnou přílohu, která je užitečným doplňkem textu.
Karel Lukas byl účastník odboje proti Rakousku-Uhersku za první světové války a zahraničního československého protinacistického odboje za druhé světové války. Oběť totalitního komunistického režimu. Karel Lukas se narodil 16. února 1897 v Brníčku u Zábřeha, v rodině hostinského Františka Lukase. Do roku 1907 se učil v místní dvoutřídce, v letech 1907 až 1915 navštěvoval gymnázium v Zábřehu. V červnu 1915 pak složil maturitní zkoušku a hodlal studovat dále na učitelském ústavu. 15. října 1915 však musel narukovat do Olomouce k 13. zeměbraneckému pluku, se kterým byl zanedlouho odvelen na ruskou frontu. Při první příležitosti, v červnu 1916, přeběhl k Rusům. Prošel několika zajateckými tábory, než mohl v srpnu 1917 vstoupit do československých legií. V listopadu se přesouvá do Francie, kde působí jako voják 21. československého střeleckého pluku na několika místech, mimo jiné u Terronu. Začátkem roku 1919 se vrátil domů. Od roku 1939 působil v odbojové organizaci Obrana národa. Jako vojenský atašé československé exilové vlády se zapojil do bojů v Severní Africe. Jako pozorovatel se účastnil bitvy u El Alameinu kde byl zraněn střepinou z dělostřeleckého granátu. Ze zranění se zotavoval v nemocnici v Jeruzalémě. Jeho blízkým přítelem byl Pravoslav Řídký. Po skončení druhé světové války se stal leteckým atašé v USA a později i v Kanadě. Byl význačným sběratelem výtvarného umění, zejména grafik Václava Hollara. Sbírku věnoval v roce 1947 městu Zábřehu. Muzeum Zábřeh tak nyní vlastní druhou největší sbírku grafik Václava Hollara s téměř 750 grafickými listy. Jeho kolekci Hollarových grafik v současné době spravuje Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku. Do Československa se vrátil v létě roku 1947. Po únoru 1948 byl označen za "reakčního západního důstojníka" a propuštěn z armády. Posléze se pokoušel uchytit jako překladatel. Roku 1949 byl zatčen Státní bezpečností, obviněn z velezrady, nezákonně...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem