Tomáš Garrigue Masaryk
Ideály humanitní - několik kapitol

1946 | Nakladatelství Čin

Masarykova filozofie jako tázání po smyslu lidského života se prolíná s jeho druhým velkým tématem - otázkou po smyslu dějin, politiky a společenského soužití lidí. Na otázku, zda měnit člověka nebo poměry, odpovídá Masaryk, že je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby te…nto člověk mohl změnit poměry. Masarykova filozofie jako tázání po smyslu lidského života se prolíná s jeho druhým velkým tématem - otázkou po smyslu dějin, politiky a společenského soužití lidí. Na otázku, zda měnit člověka nebo p…oměry, odpovídá Masaryk, že je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby tento člověk mohl změnit poměry.

Stav

Mírně opotřebená

chybí roh obálky, bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	volná brož
Počet stran:	83; 90; 91
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Živá věda. Svazek 16, Řada Svět člověka
Vydání:	10., (9. knižní) vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 3. 2023 13:54
Číslo položky:	515927

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora