Tomáš Garrigue Masaryk
Ideály humanitní - PODPIS TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK z roku 1931

1927 | Nakladatelství Čin

Masarykova filozofie jako tázání po smyslu lidského života se prolíná s jeho druhým velkým tématem - otázkou po smyslu dějin, politiky a společenského soužití lidí. Na otázku, zda měnit člověka nebo poměry, odpovídá Masaryk, že je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby te…nto člověk mohl změnit poměry. Masarykova filozofie jako tázání po smyslu lidského života se prolíná s jeho druhým velkým tématem - otázkou po smyslu dějin, politiky a společenského soužití lidí. Na otázku, zda měnit člověka nebo p…oměry, odpovídá Masaryk, že je třeba v prvé řadě provést revoluci hlav a srdcí, změnit a vnitřně obrodit člověka, aby tento člověk mohl změnit poměry.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS, až velmi dobrý, zbytky polepky na deskách

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý PODPIS, až velmi dobrý, zbytky polepky na deskách	Skladem pro e-shop	9 999 Kč
	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	99 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, zbytky polepky na deskách obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	pevná
Počet stran:	88
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Program, Knihovny zásadních a živých otázek. Program
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 9. 2025 11:42
Číslo položky:	1392828

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora