František Palacký: Idea státu rakouského

František Palacký
Bájesloví slovanské + Idea státu rakouského + Listy z Kostnice + Amor a Psyche

1907 | Nakladatelství J. Otto nákladem J. Otty

Idea státu rakouského je dílo Františka Palackého, ve kterém českému národu vyložil svou představu budoucího uspořádání rakouského císařství. Palacký v díle navrhuje přetvoření Rakouska na federaci více autonomních celků, a to jako protipól dualizace státu. Idea státu rakouského je dílo Františka Palackého, ve kterém českému národu vyložil svou představu budoucího uspořádání rakouského císařství. Palacký v díle navrhuje přetvoření Rakouska na federaci ví…ce autonomních celků, a to jako protipól dualizace státu.

Obsažené svazky:

Amor a Psyche 1908 (VIII, 50)
Idea státu rakouského 1907 (x, 129)
Bájesloví slovanské 1907 (174 s.)
Listy z Kostnice, (r. 1414-1415. ) : listů Husových sva... 1916 (181 s.)

Stav

Mírně opotřebená

desky s polepkou, zkosený hřbet, neautorský podpis, stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, desky s polepkou, zkosený hřbet, neautorský podpis, stránky s flíčky
Poznámka:	Amor a Psyche končí stranou 38 z 50 (vytržené listy)
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	181 + 174 + 129 + 50
Jazyk:	česky
Edice:	558, 688, 566567. svazek ed. 558, 688, 566567. svazek ed. Světová knihovna, Světová knihovna Sv. 688, Knihovna poučení : levná sbírka malých knih ze Světové knihovny
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 10. 2026 20:45
Číslo položky:	1283633

O autorech

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora

Jan Hus

Jan Hus byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě, a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi, a exkomunikovala jej . Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, aby se tam očistil ze všech nařčení. Byl však odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení. V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, jež Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Ohledně mnohých Husových názorů nepanuje v římsko-katolické církvi shoda a zejména jeho ekleziologie je považována za kontroverzní. K rehabilitaci Jana Husa nedošlo. K jeho odkazu se hlásili husité, a později i další církve a společnosti, vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu, a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických, a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců. Datum jeho upálení se stalo českým státním svátkem. Ja...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…