Ludmila Sinkulová: Hygiena práce a choroby z povolání

Ludmila Sinkulová, Jan Roubal, Jaroslav Teisinger, Karel Rejsek, Karel Kadlec, Adolf Zelený, Miloš Nosál, Petr Pachner, Čestmír Parma
Hygiena práce a choroby z povolání : pro studující lékařství

1953 | Státní zdravotnické nakladatelství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)

	Stav Dobrý lehce natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	~~149 Kč~~ 139 Kč
	Stav Dobrý razítka a polepky z knihovny, zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (5. 5. 2026)	89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	452
Jazyk:	česky , slovensky
Vydání:	Vydání 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 1. 2026 12:39
Číslo položky:	1528989

O autorech

Ludmila Sinkulová

Ludmila Sinkulová byla česká lékařka, historička medicíny a redaktorka. Ludmila Sinkulová, rozená Eliášová, vystudovala klasické gymnázium v Praze a přihlásila se na lékařskou fakultu v Praze, kde promovala 17. října 1936. Již během studia byla spoluzakladatelkou Jednoty nemajetného a pokrokového studentstva na lékařské fakultě a časopisu Roentgen. Při angažované činnosti v rámci JNPS se seznámila s jejím předsedou, aktivistickým členem KSČ, Václavem Sinkule, s nímž uzavřela sňatek. Aktivistické působení manžela vedlo k jeho internaci a později popravě v koncentračním táboře Mauthausen. Ludmila Sinkulová se rovněž angažovala v levicovém odbojovém hnutí. Před hrozícím zatčením se zachránila prostřednictvím odjezdu do Německa, kde vystupovala pod falešnou identitou jako Marie Nedbalová či Marie Novotná. Zde vystřídala mnohá zaměstnání, profesi dělnice v Lipsku, pracovnice v tiskárně, později působila jako služebná, konec válečného konfliktu pak prožila v pozici pomocné ošetřovatelky v jedné z vídeňských nemocnic. Na začátku své lékařské praxe pracovala před vypuknutím 2. světové války na několika klinikách – v Jedličkově ústavu, v nemocnici na Bulovce, v roce 1939 pak půl roku v táboře pro uprchlíky českého původu ze Sudet ve Svatobořicích. Za války pracovala jako sekundářka Baťovy nemocnice ve Zlíně, později v infekční nemocnici v Praze na Bulovce. Profesní dráha byla přerušena nuceným útěkem do zahraničí. Po návratu do Československa se vrátila k profesní dráze, zastával však především vedoucí pozice v administrativě, kde prosazovala v rámci poválečných reforem zdravotnictví nové uspořádání zdravotní péče. V rozmezí let 1945 – 1949 byla vedoucí odboru ministerstva sociální péče, během let 1949 – 1951 v odboru zdravotní osvěty ministerstva zdravotnictví, v let...

Více od autora

Jaroslav Teisinger

Univerzitní profesor , zakladatel českého pracovního lékařství. Vybudoval první kliniku nemocí z povolání a první Ústav pracovního lékařství v Československé republice. Stál u zrodu Toxikologického informačního střediska.

Více od autora